Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Mezi médii z Evropské unie, jejichž obsah hodlá Rusko blokovat, jsou Česká televize a český server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to deníky SME a Denník N. Vyplývá to ze soupisu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí. Celkem Rusko v rámci odvetných opatření oznámilo omezení přístupu ze svého území k 81 médiím z EU.
Dodávky dělostřeleckých granátů, které měly měsíce zdržení kvůli politickým tahanicím ve Washingtonu, se začaly dostávat k ukrajinským jednotkám na frontové linii. Informovala o tom dnes agentura agentura Reuters, která zároveň napsala, že tyto dodávky pomáhají zmírnit tlak na ukrajinské vojáky přečíslené ruskými invazními silami. Nezávisle na zprávě Reuters dnes český premiér Petr Fiala oznámil, že před časem na Ukrajinu dorazila první zásilka dělostřelecké munice pořízené v rámci české iniciativy.
Reportéři Reuters navštívili ukrajinskou dělostřeleckou jednotku v Doněcké oblasti na východě země. Vojáci v té době stříleli z amerických samohybných houfnic M-109 tak, jak vyžadovala situace. V minulosti byli podle svých slov nuceni omezovat používání dělostřeleckých nábojů ráže 155mm kvůli jejich nedostatku.
„Panoval 'hlad po nábojích'. Munice byla na poměrně přísný příděl. Mělo to dopad na pěchotu. Plížili se (Rusové) ze všech stran, zraňovalo to příslušníky pěchoty,“ popsal velitel jednotky, šestačtyřicetiletý Vasyl. Nyní podle něj tento 'hlad' pominul. „Pracujeme dobře,“ dodal ukrajinský voják.
Rusko omezí přístup ze svého území k více než 80 médiím z Evropské unie. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost dnes. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.
