Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Brněnská organizace Nesehnutí vyzvala tuzemské politiky k bojkotu letních olympijských her v Paříži. Nesouhlasí s tím, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) umožnil navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajině start některým ruským sportovcům a sportovkyním. Bojkot vnímá jako výraz solidarity, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Nesehnutí Marek Hadrbolec. Ruští a běloruští sportovci mohou závodit v Paříži jako jednotlivci, nesmějí používat národní symboly včetně vlajky a hymny a nemohou se účastnit týmových soutěží.
„Považujeme za velmi nešťastné, že na jedné z nejsledovanějších sportovních událostí, jejíž hodnoty jsou výjimečnost, respekt a přátelství, bude mít zastoupení válečný agresor, který tyto ideály soustavně porušuje,“ řekl Hadrbolec. Organizace vyzývá české političky a politiky, aby veřejně deklarovali, že se na protest her nezúčastní. „Dají tím najevo, že Rusko je válečný agresor a na olympiádu nepatří. A to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou nebo označením jeho výprava startuje,“ dodal.
MOV loni v březnu ustoupil od dřívějšího doporučení plošně vyloučit sportovce z Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží a v prosinci povolil účast neutrálních sportovců z těchto zemí na OH. V reakci na to přerušil spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV) jeden z partnerů, CPI Property Group.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se v loňském roce propadl do čisté ztráty 629 miliard rublů (161 miliard Kč). V roce 2022 ještě hospodařil s čistým ziskem 1,2 bilionu rublů. Na výsledku se negativně projevilo mimo jiné i snížení prodeje plynu do Evropy o více než polovinu. Pro podnik je to první ztráta za více než 20 let.
Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala jeho hlavním exportním trhem, prudce poklesl kvůli politickým důsledkům konfliktu na Ukrajině. Gazprom má monopol na dodávky ruského plynu do zahraničí a stal se nejcitelnější obětí západních sankcí.
Gazprom uvedl, že v roce 2023 utrpěl čistou ztrátu z prodeje 364 miliard rublů. V roce 2022 dosáhl zisku 1,9 bilionu rublů. Celkové tržby společnosti loni klesly na 8,5 bilionu rublů z 11,7 bilionu rublů v roce 2022.
„Specializované firmy každý den pořizují satelitní snímky ukrajinského území. Nepřítel může tyto snímky využít,“ řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Kateryna Černohorenková. Dodala, že v době války je potřeba toto riziko minimalizovat.
Resort obrany uvedl, že podepsal memorandum o porozumění s nejmenovanými firmami zabývajícími se pořizováním satelitních snímků, které se týká omezení šíření snímků ve snaze zajistit, aby k nim nemělo přístup Rusko. Úřad se také dohodl s jednou ze společností, jejíž název nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn, že bude každodenně pořizovat snímky s rozlišením od tří do pěti metrů. Své družicové obrázky takto zveřejňovaly například americké firmy Maxar Technologies a Planet Labs; už zřejmě přestaly.
Agentura Bloomberg nedávno informovala, že Evropská unie uvažuje o zařazení několika firem sídlících v Číně a Hongkongu na sankční seznam – údajně dodávaly Rusku satelitní snímky.
