Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Ruská redakce BBC s nezávislým webem Mediazona a spolupracujícími dobrovolníky napočítali už 50 tisíc mrtvých ruských vojáků, převážně zabitých v bojích na Ukrajině. Ztráty jsou zajisté daleko větší, zde jde o ověření každého jednoho jména - například od rodin, z médií, oficiálních zdrojů či na hřbitovech. V druhém roce ruské invaze to bylo přinejmenším 27 300 mrtvých, víc než v prvním.
„Termín 'mlýnek na maso' se používá k popisu způsobu, jakým Moskva nepolevuje a posílá kupředu vlny vojáků, aby se pokusila vyčerpat ukrajinské síly a odhalit jejich pozice ruskému dělostřelectvu,“ komentuje BBC ruskou taktiku vedoucí k velkým ztrátám.
Německo vyzvalo Evropskou unii a členské státy Severoatlantické aliance, aby co nejrychleji posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ministr obrany Boris Pistorius a jeho vládní kolegyně z resortu zahraničí Annalena Baerbocková oslovili s požadavkem vedle EU a NATO také třetí země a chtějí, aby se o iniciativě jednalo tento týden i při schůzce ministrů zahraničí skupiny zemí G7.
Cílem německé iniciativy je podle mluvčího ministerstva obrany „aktivizovat a motivovat velký počet zemí, aby v krátké době něco dodaly“. Důvodem je zvýšené ohrožení Ukrajiny, která už více než dva roky čelí ruské agresi a v poslední době také nedostatku munice a dalších zbraní.
„Rusko stále častěji používá průmyslově vyráběné klouzavé pumy, které lze odpalovat z velké vzdálenosti od ukrajinských hranic,“ poznamenal dále mluvčí, podle něhož už „poměrně velký počet“ zemí dal najevo, že má zájem se k iniciativě připojit.
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu.
O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová. Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.
