Ženy a dívka (†9) zemřely u krytu, Zelenskyj nařídil kontroly: Pětina nepoužitelných krytů!
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek nařídil kontrolu všech protileteckých krytů v zemi. Vedla ho k tomu zpráva, že ve čtvrtek při vlně ruských útoků zahynuly dvě ženy a devítiletá dívka, které se nedostaly do zavřeného krytu. Incident na Ukrajině vyvolal vlnu rozhořčení a podle agentury Reuters dál prohloubil roztržku mezi Zelenským a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem, kteří se od začátku války několikrát veřejně střetli kvůli názorovým neshodám. Ukrajinské úřady po kontrole zhruba 5000 protileteckých krytů zjistily, že asi pětina z těchto prostor není použitelná, uvedl web Ukrajinska pravda.
Šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko sdělil, že zkontrolováno zatím bylo přes 4800 krytů. „Zavřených bylo 252 objektů civilní ochrany, nepoužitelných jich bylo 893,“ citovalo ho ministerstvo.
Revizi podle Klymenka provádí přes 5300 záchranářů, policistů a dalších představitelů ukrajinských úřadů. Ti veškeré nedostatky popsali a záznamy předali příslušným orgánům, které mají zjednat nápravu.
Roztržka mezi Zelenským a Kličkem
Zelenskyj nařídil ministerstvu strategického průmyslu a ministerstvu vnitra, aby provedly úplný audit všech ochranných struktur na Ukrajině. Už ve čtvrtek uvedl, že kryty musejí být neustále přístupné a že za jejich provoz a dostupnost zodpovídají místní úřady.
Kličko na zasedání vedení hlavního města připustil, že za incident nese určitou zodpovědnost, zároveň však uvedl, že vinní jsou i jiní - zejména spojenci ukrajinského prezidenta.
Výdaje na kryty v kyjevských čtvrtích, které vedou z větší části příslušníci Zelenského strany Sluha národa, jsou podle něj „krajně neuspokojivé“. Zodpovědná je i městská vojenská správa, kterou vede prezidentem jmenovaný člověk, řekl Kličko.
Mezi oběma politiky panují neshody dlouhodobě. Zelenskyj například loni v listopadu Klička kritizoval za jeho práci při zřizování nouzových přístřešků pro lidi, kteří jsou kvůli ruským útokům bez elektřiny a tepla.
Kyjev pod palbou. Znovu a znovu
Rusko v květnu i v prvních červnových dnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou metropoli. Úder v noci na čtvrtek si vyžádal život devítileté dívky, její matky a další ženy.
Podle ukrajinských médií se ženy s dívkou a dalšími lidmi snažili dostat do protileteckého krytu v kyjevské Desňanské čtvrti, ale nikdo jim neotevřel. Na místo pak dopadly zřejmě trosky jedné z raket, které odpálilo Rusko.
Kličko po tragédii uvedl, že nařídil vedoucím městských částí, aby okamžitě zkontrolovali, zda jsou všechny kryty v Kyjevě přístupné. Ruskojazyčný server BBC nicméně uvedl, že se v některých ukrajinských městech včetně Kyjeva od poloviny letošního května hromadí stížnosti obyvatel ohledně zavřených krytů.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
