Po opuštěném Černobylu pobíhají psi: Radiaci se dokázali přizpůsobit!
Havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl z roku 1986 se stala jednou z nejhorších havárií v novodobé historii lidstva. Následná radiace po výbuchu reaktorů fatálním způsobem ovlivnila nejen život v přilehlé oblasti elektrárny, ale i o stovky kilometrů dál. Podle nejnovější studie žije v blízkosti Černobylu přibližně osm stovek potulných psů, kteří se radioaktivnímu prostředí dokázali přizpůsobit.
Letos v dubnu uplynulo už 37 let od chvíle, kdy v Černobylu explodoval čtvrtý blok jaderné elektrárny během technické zkoušky. Krátce poté se do okolí začal šířit nebezpečný radioaktivní mrak. Podle odborníků byla havárie srovnatelná s výbuchem přibližně 400 hirošimských atomových bomb.
Katastrofa si oficiálně vyžádala „jen“ padesát lidských životů, ve skutečnosti ale výbuch ovlivnil tisíce lidí. U obyvatel Ukrajiny a sousedního Běloruska se rapidně zvýšil například počet případů rakoviny, nemocí štítné žlázy či leukémie.
Jedinečný genetický kód
Z oblasti se krátce po neštěstí lidé urychleně stáhli, a někteří na místě zanechali své čtyřnohé mazlíčky. Někteří byli sice vyhubeni, jiným se ale v nepříznivých podmínkách podařilo přežít. V opuštěném městě Pripjať a v okolí areálu elektrárny v současnou chvíli žije podle vědců přibližně osm set psů.
Mezinárodní vědecký tým se snažil tři stovky z nich na podzim loňského roku otestovat. Odborníci podle agentury AP přišli na to, že psi žijící v radioaktivní oblasti mají jedinečný genetický kód se zvýšeným počtem mutací oproti těmto savcům žijících o desítky až stovky kilometrů dál. „Když srovnáme černobylské psy s těmi odjinud, dokážeme do značné míry určit, jak se ti psi z Černobylu časem změnili,“ uvedl evoluční ekolog Timothy Mousseau z Univerzity v Jižní Karolíně.
Další studie proběhne v červnu
Vědcům se podařilo zjistit i to, že se mezi sebou psi v oblasti Černobylu tolik nemnoží a že pocházejí celkem z patnácti navzájem rozdílných linií. Odborníci ale dodávají, že nejsou zatím schopni potvrdit, že za tyto změny může zvýšená radiace. To chtějí upřesnit za pomoci dalších výzkumů.
Budoucí poznatky ohledně změny psí DNA z nadcházející studie, kterou odborníci plánují na červen letošního roku, chtějí využít při různých typech lékařských vyšetření na lidech a také při studiu ochrany proti kosmickému záření.
Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
