Pavel: Rusko je velmocí jen ve vlastnictví jaderných zbraní. U Číny je to jiné, má moc
Čína v souvislosti s válkou na Ukrajině zatím příliš neuplatňovala svou odpovědnost za globální stabilitu a mír. Po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě uvedl český prezident Petr Pavel. Zelenskyj se na tiskové konferenci vrátil ke svému středečnímu telefonátu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který označil za důležitý. Čína v únoru zveřejnila svůj dvanáctibodový plán na ukončení války na Ukrajině, který vyzývá ke komplexnímu příměří.
Pavel dnes řekl, že na rozdíl od Ruska je Čína velmocí i v jiných oblastech, než ve vlastnictví jaderných zbraní. „Má možnost mnoho věcí ovlivňovat, ale také má odpovědnost za globální stabilitu a mír. Zatím ji příliš neuplatňovala, pokud jde o konflikt na Ukrajině,“ uvedl. Ukrajina se od konce loňského února brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Pokud Peking zvýrazní svou roli jako konstruktivní vyjednavač, který bude chtít konflikt ukončit, a zvýší tlak na Rusko, pak takové angažmá dává smysl, dodal český prezident. Podle Pavla je však nutné počkat, zda se tak Čína opravdu začne chovat.
„Zatím takovou roli nevidím, návrhy jsou do značné míry obecné. Je třeba znát detaily a to, jakou roli chce Čína v prosazování těch návrhů hrát,“ konstatoval. Čínský plán se hlásí k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“, ale obsahuje také zrušení protiruských sankcí. Zelenskyj dříve uvedl, že Kyjev by měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, byť zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí.
Svůj středeční rozhovor se Si Ťin-pchingem, který znamenal jejich první kontakt od ruského útoku na Ukrajinu loni v únoru, označil dnes Zelenskyj za důležitý. „Co se týká dalších jednání a setkání, o tom jsme nemluvili,“ řekl. Za klíčová témata označil jadernou bezpečnost a svůj apel na zapojení co největšího počtu zemí v tlaku na Rusko, aby byl obnoven mír a celistvost ukrajinského území v podobě před anexí Krymu.
Dalším klíčovým tématem je podle Zelenského návrat ukrajinských zajatců a deportovaných dětí. Mezinárodní zapojení je podle něj v této otázce zatím slabé, byť prezident zároveň připustil, že jde o velmi složitý a komplikovaný proces. Výsledky jsou zatím chabé, proto se Zelenskyj také s tímto tématem obrátil i na Si Ťin-pchinga. Další důležitou součástí rozhovoru byla podle něj blokáda Černého moře, odmítl také jakékoliv dodávky zbraní do Ruska.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed. Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje. Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě. Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil. Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině. Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem. K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal. Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
