Pavel: Rusko je velmocí jen ve vlastnictví jaderných zbraní. U Číny je to jiné, má moc
Čína v souvislosti s válkou na Ukrajině zatím příliš neuplatňovala svou odpovědnost za globální stabilitu a mír. Po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě uvedl český prezident Petr Pavel. Zelenskyj se na tiskové konferenci vrátil ke svému středečnímu telefonátu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který označil za důležitý. Čína v únoru zveřejnila svůj dvanáctibodový plán na ukončení války na Ukrajině, který vyzývá ke komplexnímu příměří.
Pavel dnes řekl, že na rozdíl od Ruska je Čína velmocí i v jiných oblastech, než ve vlastnictví jaderných zbraní. „Má možnost mnoho věcí ovlivňovat, ale také má odpovědnost za globální stabilitu a mír. Zatím ji příliš neuplatňovala, pokud jde o konflikt na Ukrajině,“ uvedl. Ukrajina se od konce loňského února brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Pokud Peking zvýrazní svou roli jako konstruktivní vyjednavač, který bude chtít konflikt ukončit, a zvýší tlak na Rusko, pak takové angažmá dává smysl, dodal český prezident. Podle Pavla je však nutné počkat, zda se tak Čína opravdu začne chovat.
„Zatím takovou roli nevidím, návrhy jsou do značné míry obecné. Je třeba znát detaily a to, jakou roli chce Čína v prosazování těch návrhů hrát,“ konstatoval. Čínský plán se hlásí k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“, ale obsahuje také zrušení protiruských sankcí. Zelenskyj dříve uvedl, že Kyjev by měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, byť zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí.
Svůj středeční rozhovor se Si Ťin-pchingem, který znamenal jejich první kontakt od ruského útoku na Ukrajinu loni v únoru, označil dnes Zelenskyj za důležitý. „Co se týká dalších jednání a setkání, o tom jsme nemluvili,“ řekl. Za klíčová témata označil jadernou bezpečnost a svůj apel na zapojení co největšího počtu zemí v tlaku na Rusko, aby byl obnoven mír a celistvost ukrajinského území v podobě před anexí Krymu.
Dalším klíčovým tématem je podle Zelenského návrat ukrajinských zajatců a deportovaných dětí. Mezinárodní zapojení je podle něj v této otázce zatím slabé, byť prezident zároveň připustil, že jde o velmi složitý a komplikovaný proces. Výsledky jsou zatím chabé, proto se Zelenskyj také s tímto tématem obrátil i na Si Ťin-pchinga. Další důležitou součástí rozhovoru byla podle něj blokáda Černého moře, odmítl také jakékoliv dodávky zbraní do Ruska.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit. „Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka. Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda. Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno. Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině. „Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X. Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury. V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“. „Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
