Pavel: Rusko je velmocí jen ve vlastnictví jaderných zbraní. U Číny je to jiné, má moc
Čína v souvislosti s válkou na Ukrajině zatím příliš neuplatňovala svou odpovědnost za globální stabilitu a mír. Po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě uvedl český prezident Petr Pavel. Zelenskyj se na tiskové konferenci vrátil ke svému středečnímu telefonátu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který označil za důležitý. Čína v únoru zveřejnila svůj dvanáctibodový plán na ukončení války na Ukrajině, který vyzývá ke komplexnímu příměří.
Pavel dnes řekl, že na rozdíl od Ruska je Čína velmocí i v jiných oblastech, než ve vlastnictví jaderných zbraní. „Má možnost mnoho věcí ovlivňovat, ale také má odpovědnost za globální stabilitu a mír. Zatím ji příliš neuplatňovala, pokud jde o konflikt na Ukrajině,“ uvedl. Ukrajina se od konce loňského února brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Pokud Peking zvýrazní svou roli jako konstruktivní vyjednavač, který bude chtít konflikt ukončit, a zvýší tlak na Rusko, pak takové angažmá dává smysl, dodal český prezident. Podle Pavla je však nutné počkat, zda se tak Čína opravdu začne chovat.
„Zatím takovou roli nevidím, návrhy jsou do značné míry obecné. Je třeba znát detaily a to, jakou roli chce Čína v prosazování těch návrhů hrát,“ konstatoval. Čínský plán se hlásí k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“, ale obsahuje také zrušení protiruských sankcí. Zelenskyj dříve uvedl, že Kyjev by měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, byť zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí.
Svůj středeční rozhovor se Si Ťin-pchingem, který znamenal jejich první kontakt od ruského útoku na Ukrajinu loni v únoru, označil dnes Zelenskyj za důležitý. „Co se týká dalších jednání a setkání, o tom jsme nemluvili,“ řekl. Za klíčová témata označil jadernou bezpečnost a svůj apel na zapojení co největšího počtu zemí v tlaku na Rusko, aby byl obnoven mír a celistvost ukrajinského území v podobě před anexí Krymu.
Dalším klíčovým tématem je podle Zelenského návrat ukrajinských zajatců a deportovaných dětí. Mezinárodní zapojení je podle něj v této otázce zatím slabé, byť prezident zároveň připustil, že jde o velmi složitý a komplikovaný proces. Výsledky jsou zatím chabé, proto se Zelenskyj také s tímto tématem obrátil i na Si Ťin-pchinga. Další důležitou součástí rozhovoru byla podle něj blokáda Černého moře, odmítl také jakékoliv dodávky zbraní do Ruska.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global. Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU. „Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters. Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU. „Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy. Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit. „Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka. Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
