Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Čaputová a Pavel na Ukrajině: Po setkání se Zelenským běželi do krytu! Kvůli poplachu v Kyjevě

Aktualizováno -
28. dubna 2023
22:17
Autor: trm, ČTK, Mii - 
28. dubna 2023
07:40

Český prezident Petr Pavel se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou dorazili v pátek ráno na Ukrajinu. Cestu do ruskou agresí zmítané země plánovali hned po Pavlově zvolení. Kvůli bezpečnosti ale prezidentské kanceláře termín předem neoznámily. Podle informací Blesk Zpráv prezidenti vyrazili už ve čtvrtek, informaci o cestě zveřejnili až ve chvíli, kdy na Ukrajině byli. Dopoledne společně zamířili do Borodjanky, Pavel pokračoval do Buči, která je symbolem ruského řádění a vraždění civilistů. Odpoledne se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli vlády. Návštěva přichází ve chvíli, kdy Rusko uskutečnilo rozsáhlou sérii útoků na cíle na mnoha místech Ukrajiny, včetně Kyjeva. Večer se v Kyjevě znovu rozezněl letecký poplach, Pavel a Čaputová se tak museli skrýt v krytu. Je umístěn v podzemních garážích hotelu, kde jsou ubytováni.

  • Cestu provází mimořádná bezpečnostní opatření, v utajení začala už ve čtvrtek, prezidenti se přesunuli vlakem z Polska. Pavla doprovází i čeští policisté.
  • Pavel s Čaputovou v první části cesty navštívili město Borodjanka, Pavel pak zamířil do Buči, která se stala loni na jaře symbolem ruských válečných zločinů.
  • Odpoledne český prezident jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli ukrajinské vlády.
  • Večer se Pavel a Čaputová kvůli leteckému poplachu v Kyjevě museli odebrat do krytu. Pavel ale program nezrušil, v krytu se setkal se zástupci krymských Tatarů.

Oba prezidenti dorazili společně vlakem do Kyjevské oblasti. Odpoledne jednali s prezidentem Zelenským, kterého Pavel pozval do Česka. Cesta začala v utajení už ve čtvrtek, prezidenti přiletěli do polského Řešova. Následně se auty přesunuli do Přemyšle, tam přesedli na vlak do Kyjeva. Návštěvu provází mimořádná bezpečnostní opatření, program kanceláře nezveřejnily. Není ani jasné, zda Čaputová a Pavel zůstanou na Ukrajině déle.

„Klíč byl v tom, že nás to separátně v Praze a Bratislavě napadlo zvlášť, ve stejném čase,“ vysvětlila odpoledne Čaputová, proč s Pavlem na Ukrajinu vyrazili spolu. Podle ní bylo dobré, že podporu Ukrajině společně projevily země, které patří i samostatně mezi největší podporovatele. Společnou cestu označila za důležitý symbol, který může být inspirací pro ostatní.

Prezidenta a prezidentku po příjezdu na nádraží ve městě Nemišajeve, které leží desítky kilometrů severozápadně od Kyjeva, přivítali mimo jiné bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis a český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula.

Nucený přechod do krytu pak narušil odpolední program české hlavy státu. Poslední dnešní pracovní setkání se zástupci krymských Tatarů proto Pavlův tým uspořádal improvizovaně právě přímo v prostorách krytu. Na schůzku s českou hlavou státu tam přišli exiloví vůdci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov.

Úřady v podvečer vyhlásily letecký poplach na většině území kvůli aktivitě ruských vojenských letadel, uvedl později podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí vzdušných sil Jurij Ihnat. „Vzlétly dva strategické bombardéry Tu-95 a dva raketové bombardéry dlouhého doletu Tu-22M3. Také na severu Ukrajiny poblíž frontové linie byla zaznamenána činnost stíhaček Su-30 a Su-35,“ řekl Ihnat.

Setkání se Zelenským

Pavel Zelenskému řekl, že bude prosazovat, aby rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie začaly do konce letošního roku. Členství Ukrajiny v EU a NATO není podle Pavla otázkou jestli, ale kdy, uvedl český prezident na twitteru.

Zelenského podle svého vyjádření na sociálních sítích ujistil o tom, že Česká republika bude hlasem, který připomíná, že Ukrajina si zaslouží být plnohodnotným členem rodiny demokratických zemí se vším všudy.

Na společné tiskové konferenci následně Pavel řekl, že spolupráce s Ukrajinou bude pokračovat různými formami, nejen v dodávkách vojenského materiálu. „Ať už to bude formou darů, komerční přes naše privátní subjekty, nebo spoluprací přes třetí strany,“ uvedl český prezident.

Česko má podle něj připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést nejen transfer technologií, ale i výroby na Ukrajinu. Česko má ale také připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení, uvedl Pavel.

Projekty se podle něj týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků typu T-64 a T-72, společné výroby lehkých letounů bojové podpory, případně cvičných letounů L-259. Produktem částečného či úplného přesunu výroby na Ukrajinu by mohla být například ruční zbraň, která bude vycházet z tuzemského technologického základu.

Česko má ale také připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení, uvedl Pavel. Česko směřuje k tomu, aby v Dněpropetrovské oblasti otevřelo výhledově kvůli lepší spolupráci generální konzulát.

Prezidenti podepsali deklaraci o spolupráci a partnerství, která mimo jiné mluví o sdílené historii a hodnotách nebo uznání podílu Ukrajiny na mezinárodní bezpečnosti díky jejímu hrdinskému boji proti agresi ruské armády.

Deklarace o spolupráci, kterou spolu podepsali Zuzana Čaputová, Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj (28.4.2023) Deklarace o spolupráci, kterou spolu podepsali Zuzana Čaputová, Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj (28.4.2023) | Tomáš Fongus

Zelenskyj řekl, že Ukrajina potřebuje další dodávky vojenské techniky. Zmínil konkrétně letouny, děla či obrněnou techniku. Země se připravuje na protiútok, uvedl bez dalších podrobností.

Letos musí podle Zelenského začít rozhovory o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. „Už není čas a prostor pro nějakou nerozhodnost v těchto otázkách,“ řekl. Poděkoval Česku a Slovensku za podporu integračních procesů i za ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů na Ukrajině.

Ukrajinská hlava státu také ocenila, že Česko si pod patronát vzalo obnovu Dnipropetrovské oblasti.

Návštěva Borodjanky

První zastávkou po příjezdu bylo město Borodjanka. Prezidenti si na místě  prohlédli domy poničené ruskými útoky. Borodjanka společně s městy Buča nebo Irpiň patří mezi symboly válečných zločinů, ze kterých Ukrajina obviňuje Rusko  Podívali se také graffiti známého umělce Banksyho, na kterém malý chlapec poráží dospělého muže.

Prezident v Borodjance řekl, že takovou zkázu viděl naposledy v devadesátých letech v bývalé Jugoslávii. „Myslel jsem si, že už to neuvidím tahle na blízko, zvlášť v Evropě. Je to smutný pohled,“ uvedl. Je přesvědčen o tom, že Rusko na civilisty útočí zcela vědomě a schválně. „Z toho počtu útoků na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného, než je to záměr. Protože chyba navigace nebo chybné hledání cíle se samozřejmě může stát, ale při tomhle počtu to není chyba, to je jednoznačně plán. Ten plán je celkem jasný, vyvolat chaos a hrůzu mezi civilním obyvatelstvem, vyvolat tlak lidí na vládu k ústupkům, aby vůbec narušili vůli se bránit,“ řekl Pavel.

V Borodjance žilo před válkou na 13.000 lidí. Krátce po zahájení invaze ruské jednotky postupující od severu, z běloruského území, město ležící zhruba 50 kilometrů od centra Kyjeva obsadily. Borodjanku při bojích a ostřelování téměř srovnaly se zemí, uvedla tehdy tamní správa. Z města se ruští vojáci stáhli loni na přelomu března a dubna po neúspěšné ofenzivě zaměřené na Kyjev.

Setkání s přítelem v Buči

Český prezident pak zamřil do Buči, která se na začátku ruské invaze stala symbolem bezohledného vraždění civilistů.  „Myslím, že by to pro náš všechny mělo být memento, abychom něco takového už nedopustili,“ řekl Pavel v Buči. Dodal, že Česko nesmí Ukrajince nechat samotné. „Protože v okamžiku, kdy je začneme opouštět, kdy naše pomoc začne slábnout, tak v tom samozřejmě zůstanou sami a pak bude velice těžké, aby uspěli. A je v našem zájmu, aby uspěli, protože to, za co tady bojují, to je i základ našeho hodnotového světa,“ řekl prezident českým novinářům.

V kostele jsou vystaveny desítky fotografií, které zachycují oběti ruské invaze, včetně ikonických fotografií, díky kterým se Buča stala jedním ze symbolů válečných zvěrstev.

U kostela se prezident setkal se svým přítelem, se kterým má společnou armádní minulost, a s jeho ženou. Manželský pár bydlí v Buči, odkud před ruskými invazními vojsky stihl včas uprchnout. Jeho dům ale ruští vojáci poničili.

Uctění České družiny

V Kyjevě si prezidenti následně připomněli i dobrovolnickou Českou družinu, která je považována za začátek československých legií v Rusku. Pavel s Čaputovou nejprve krátce po 11:30 místního času (10:30 SELČ) položením květin připomněli přísahu České družiny z října 1914. Česká družina byla první dobrovolnická jednotka Čechoslováků na východní frontě a stala se základem československých jednotek v Rusku za první světové války. Datum přísahy je brán jako okamžik vzniku legií v Rusku.

Následně Pavel s Čaputovou přejeli k Mychajlivskému náměstí. Na zdi přilehlé ulice jsou vylepeny fotografie mužů a žen, kteří padli při obraně Ukrajiny během současného konfliktu s Ruskem. Na náměstí si také prohlédli ruskou vojenskou techniku, která byla na Ukrajině zničena.

S šéfem parlamentu 

Pavel se poté setkal s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Ten na twitteru napsal, že spolu probírali vstup Ukrajiny do NATO, sankce proti Rusku, další vojenskou podporu Ukrajiny a poválečnou rekonstrukci země. „Návštěva Petra Pavla je projevem kuráže a solidarity,“ uvedl Stefančuk.

Noční ruský útok

Návštěva se odehrává jen pár hodin po masivním ruském útoku. V pátek ráno byl vyhlášen letecký poplach nad celou Ukrajinou s výjimkou jejích západních oblastí. Ve městě Dnipro si útoky vyžádaly dva životy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdejšího starostu. Na záběrech z Umani, která leží zhruba 200 kilometrů jižně od Kyjeva, je zase vidět vážně poničená obytná budova, jejíž část se zřítila. Na místě jsou podle ruské redakce BBC nejméně tři mrtví a osm zraněných.

Obětí útoku na Dnipro se podle starosty staly tříleté dítě a mladá žena. Exploze byly hlášeny také z metropole Kyjeva a měst Kremenčuk, Poltava či Mykolajiv. Nad celou zemí se podle ukrajinské armády podařilo sestřelit 21 z 23 ruských raket.

9:25
Dnes

Za poslední den ztratil protivník 1124 lidí, 6 tanků, 14 obrněných vozidel, 24 dronů, 35 cisteren a jiných logistických vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ruské ztráty podle ukrajinské armády (27. 4. 2024).
08:25
Dnes

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Krasnodarským krajem 66 ukrajinských dronů a další dva zničila nad anektovaným Krymem. Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany.

07:35
Dnes

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny. Jeden pracovník byl zraněn, oznámil ministr energetiky.

Zobrazit celý online

Ukrajinu po jejím napadení Ruskem navštívilo již několik českých politiků. Premiér Petr Fiala se do Kyjeva vydal necelé tři týdny po zahájení ruské invaze, v říjnu pak v zemi navštívila část české vlády. Na Ukrajině byli i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský nebo ministryně obrany Jana Černochová.

Česko patří v přepočtu na obyvatele k významným podporovatelům napadené země. Černochová v únoru řekla, že loni ministerstvo obrany Ukrajině poskytlo mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Podle Fialy česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činila do poloviny letošního února deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.

Video  Tisková konference prezidentů Zuzany Čaputové a Petra Pavla  - ČTK/Blesk
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa