Ukrajinskými bojišti se šíří „superbakterie“: Vědci se začínají bát
Tam, kde denně umírají stovky vojáků, se rodí nový neviditelný nepřítel. Ukrajinskými bojišti se šíří bakterie a postupně nabírají na síle. Již si vytvořily odolnost vůči antibiotikům a skrze raněné se dostaly do nemocnic. Na problém nedávno upozornili němečtí lékaři.
„Raněným je kvůli nedostatku zdravotnického materiálu poskytována neadekvátní léčba. Pacienti pak v těchto podmínkách tráví řadu týdnů, či dokonce měsíců,“ cituje El País Marii Virginiu Dos Santosovou, specialistku z univerzity Charité-Berlin. Jako další podobné instituce i tato pomáhá na ukrajinské frontě zajišťovat lékařskou péči.
Němečtí vědci již u čtrnácti případů analyzovali multirezistentní infekci. Lékaři nebezpečné bakterie objevili v kostech a měkkých tkáních. Zkoumaní pacienti byli poraněni kulkami nebo výbuchem granátu či bomby. Výsledky expertům nahánějí hrůzu.
Lékaři totiž zjistili, že většina bakterií je imunní vůči běžně používaným antibiotikům. Konkrétně z dvaceti pěti vzorků bylo 72 % rezistentních na širokospektrální karbapenemy a novější antibiotika Ceftazidim/avibactam i Ceftolozan/tazobaktam, která se používají až ve chvíli, když infekce neustupuje při léčbě jinými antibiotiky. Pro svou odolnost se těmto patogenům říká „superbakterie“.
Ze čtrnácti pozorovaných pacientů bylo již deset propuštěno. Nyní je však čeká dlouhodobá rehabilitace, aby znovu získali pohyblivost končetin postižených válečným zraněním a následnými infekcemi. Zbývající čtyři pacienti se stále léčí; u dvou se dokonce objevily nové akutní infekce.
Zjištění německých lékařů se shodují se studiemi provedenými v jiných konfliktních zónách, například v Iráku, kde bylo již dříve zjištěno, že válečné podmínky – vysoký počet zraněných a omezené zdroje na jejich léčbu – vedly k vysoké míře bakteriální rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Tato skutečnost má negativní dopad na globální zdraví daleko přesahující hranice bojišť.
Bakteriální rezistence vůči antibiotikům dnes na celém světě zabíjí více lidí než HIV/AIDS a malárie dohromady a odhaduje se, že do roku 2050 bude kvůli superbakteriím umírat 12 milionů lidí ročně.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
