Je důležité na úvod zmínit, že antibiotika se předepisují jen na infekce bakteriálního původu, ne virového. Co nám tedy může napovědět, že děti nakazila bakterie?

Projevem bakteriální infekce mohou být horečky. Interval mezi nimi je často kratší než 4 hodiny a i přes dostatečné dávky léků na teplotu nemusí klesat pod 38°C. Samozřejmě tento průběh může být i na začátku virového onemocnění, ale tam většinou postupně dochází k prodloužení intervalů horeček a také poklesu teplot.

Žlutozelená nudle tedy není projevem bakteriální infekce?

Určitě není, jak se dost často mylně traduje.

Rýma tedy signalizuje spíše virovou infekci, na kterou se antibiotika nemají předepisovat, protože na ně nefungují?

Nedá se to úplně zobecnit, nicméně často se u běžných virových infekcí horních cest dýchacích setkáváme s vodnatou až hlenovou sekrecí z nosu i zelené barvy, kýcháním, kašlem, někdy hlenovou sekrecí z očí a začervenáním spojivek. Teplota může být zvýšená, ale i horečka. Dítě s virózou většinou dobře reaguje na léky proti teplotě.

Autor: Shutterstock

A co kašel? Je třeba tzv. suchý spojený s infekcí virovou a hlenový s bakteriální?

To se bohužel říci nedá. Většinou na začátku infektu bývá kašel suchý, potom vlhne a přidává se tvorba hlenu. To je stejné pro oba druhy infektu – virového i bakteriálního.

Pokud se tedy jedná o infekci bakteriálního původu, kdy by měla pomoci antibiotika, jaké jsou zásady jejich užívání?

Principy jsou poměrně jednoduché: dodržovat časový rozestup určený lékařem a doporučenou dobu užívání a také brát léky dle jeho doporučení s jídlem či na lačno.

V čem je užívání antibiotik záludné? Projevují se u dětí často vedlejší účinky?

Pokud předepíšeme antibiotika širokospektrá (když nevíme, na jakého konkrétního původce infekce působit), často u dětí dochází k průjmu z důvodu narušení střevního mikrobiomu. Navíc čím více užíváme širokospektrální antibiotika, tím více si na ně bakterie dokáží vytvářet odolnost. A pak se stává, že antibiotika už nejsou v boji proti bakteriálním infekcím účinná, i když by měla.

Autor: Státní zdravotní ústav

Co to znamená? Že nám antibiotika přestávají fungovat?

Ano, přesně tak. Celý svět řeší ztrátu léčivých účinků antibiotik. Jakmile neúčinkují, člověk může zemřít na nějakou poměrně banální infekci, kterou způsobila odolná bakterie. Některé studie tvrdí, že v r. 2050 mohou být větším zabijákem odolné kmeny bakterií než rakovina.

To je nepředstavitelné. Co s tím můžeme udělat? Jak může každý z nás ochránit antibiotika?

Věřit svému lékaři. Pokud se z letité zkušenosti rozhodne, že antibiotika našim dětem nebo nám samotným nepředepíše, protože nejsou potřeba, má k tomu dobré důvody včetně např. výsledků CRP testování. Uvědomme si, že má také stejný cíl jako my – uzdravit.

A pokud dojde v léčbě našich děti nebo nás na antibiotika, jak bychom s nimi měli zacházet?

Rozhodně je užívat podle toho, jak nám řekne lékař, viz dřívější odpověď. Dále je důležité neschovávat si zbylá antibiotika a vrátit je do lékárny! Pokud bychom si je někdy v budoucnu naordinovali sami, podpořili bychom akorát mutování bakterií a jejich sílu proti našim zázračným antibiotikům.

Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.