Česko a další země žádají EU, aby našla cestu pro odkup levného obilí z Ukrajiny. Zavedou se i kvóty?
Šest zemí Evropské unie včetně České republiky žádá o vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí, požadují také zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z Visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), z Bulharska a Rumunska řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Slovensko nyní visegrádské čtyřce předsedá.
Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí poté, co Kyjev začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.
„Všechny země vyjádřily podporu iniciativě, aby se vytvořil společný evropský nástroj, na základě kterého by ukrajinská pšenice mohla být vykupována přímo ukrajinskou vládou ze zdrojů, které poskytne Evropská komise (EK) například Světovému potravinovému programu (WFP). Tímto by se obilí z Ukrajiny dostávalo na původní trhy mimo Evropskou unii,“ řekl Vlčan po jednání s kolegy, které se konalo on-line. Dodal, že dalším návrhem je zavést kvóty za dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Podle Vlčana je potřeba jednat rychle, protože za několik měsíců začne v EU sklizeň obilí a kvůli jeho nynějšímu přebytku na trhu chybějí kapacity pro uskladnění nové úrody pšenice.
Vlčan řekl, že transport ukrajinské pšenice přes EU začal už loni. Značná část obilí navzdory původnímu plánu neskončila na trzích mimo Unii, ale zůstala v celních skladech na území EU. Když pak podle ministra EU zrušila celní kvóty na ukrajinské zemědělské produkty, bylo možné z celních skladů prodávat ukrajinské obilí bez omezení i na unijním trhu.
Slovensko ve čtvrtek dočasně zakázalo zpracovávat ukrajinské obilí, které bylo dříve dovezeno do země, a toto obilí a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Bratislava tak učinila v reakci na zjištění, že v zásilce obilí o hmotnosti 1500 tun byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Všechno obilí a mouku z Ukrajiny, které už jsou na Slovensku, chtějí úřady zkontrolovat.
Česká republika je otevřená důkazům o možném obcházení sankcí, na obecně formulové výhrady ale není možné reagovat. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to dnes řekl České televizi v reakci na tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Česko se podle Lipavského neustále snaží případnému obcházení sankcí na Rusko aktivně bránit.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Reagoval tak na dnešní výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Zelenskyj zároveň vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to dnes agentura AFP. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, uvedla dříve běloruská státní agentura Belta.
