Česko a další země žádají EU, aby našla cestu pro odkup levného obilí z Ukrajiny. Zavedou se i kvóty?
Šest zemí Evropské unie včetně České republiky žádá o vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí, požadují také zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z Visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), z Bulharska a Rumunska řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Slovensko nyní visegrádské čtyřce předsedá.
Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí poté, co Kyjev začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.
„Všechny země vyjádřily podporu iniciativě, aby se vytvořil společný evropský nástroj, na základě kterého by ukrajinská pšenice mohla být vykupována přímo ukrajinskou vládou ze zdrojů, které poskytne Evropská komise (EK) například Světovému potravinovému programu (WFP). Tímto by se obilí z Ukrajiny dostávalo na původní trhy mimo Evropskou unii,“ řekl Vlčan po jednání s kolegy, které se konalo on-line. Dodal, že dalším návrhem je zavést kvóty za dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Podle Vlčana je potřeba jednat rychle, protože za několik měsíců začne v EU sklizeň obilí a kvůli jeho nynějšímu přebytku na trhu chybějí kapacity pro uskladnění nové úrody pšenice.
Vlčan řekl, že transport ukrajinské pšenice přes EU začal už loni. Značná část obilí navzdory původnímu plánu neskončila na trzích mimo Unii, ale zůstala v celních skladech na území EU. Když pak podle ministra EU zrušila celní kvóty na ukrajinské zemědělské produkty, bylo možné z celních skladů prodávat ukrajinské obilí bez omezení i na unijním trhu.
Slovensko ve čtvrtek dočasně zakázalo zpracovávat ukrajinské obilí, které bylo dříve dovezeno do země, a toto obilí a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Bratislava tak učinila v reakci na zjištění, že v zásilce obilí o hmotnosti 1500 tun byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Všechno obilí a mouku z Ukrajiny, které už jsou na Slovensku, chtějí úřady zkontrolovat.
„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.
Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
Dobrý den. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové zóny v Nižegorodské oblasti, informoval Gleb Nikitin, gubernátor tohoto regionu ležícího východně od Moskvy. Jeden člověk podle něho zahynul, další dva jsou zranění.
„Dnes v noci se staly cílem útoku dronů nepřítele dvě průmyslové oblasti v Nižegorodské oblasti. Při odrážení útoku v Arzamaském okrese se bohužel nepodařilo zabránit obětem a škodám. Jeden zaměstnanec zemřel na místě, dva další byli převezeni do nemocnice,“ cituje ruskojazyčný servis BBC z Nikitinova prohlášení.
Ukrajinské telegramové kanály podle BBC zveřejnily videa a fotografie, na kterých drony v Arzamasu zaútočily na průmyslový závod APZ, který vyrábí gyroskopické systémy, ovládací systémy a další elektroniku. Ozývaly se tam výbuchy a vznikl požár. Druhá průmyslová zóna, o níž se zmiňuje Nikitin, se podle všeho nachází ve městě Dzeržinsk, kde působí několik vojenských podniků. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
