Česko a další země žádají EU, aby našla cestu pro odkup levného obilí z Ukrajiny. Zavedou se i kvóty?
Šest zemí Evropské unie včetně České republiky žádá o vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí, požadují také zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z Visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), z Bulharska a Rumunska řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Slovensko nyní visegrádské čtyřce předsedá.
Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí poté, co Kyjev začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.
„Všechny země vyjádřily podporu iniciativě, aby se vytvořil společný evropský nástroj, na základě kterého by ukrajinská pšenice mohla být vykupována přímo ukrajinskou vládou ze zdrojů, které poskytne Evropská komise (EK) například Světovému potravinovému programu (WFP). Tímto by se obilí z Ukrajiny dostávalo na původní trhy mimo Evropskou unii,“ řekl Vlčan po jednání s kolegy, které se konalo on-line. Dodal, že dalším návrhem je zavést kvóty za dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Podle Vlčana je potřeba jednat rychle, protože za několik měsíců začne v EU sklizeň obilí a kvůli jeho nynějšímu přebytku na trhu chybějí kapacity pro uskladnění nové úrody pšenice.
Vlčan řekl, že transport ukrajinské pšenice přes EU začal už loni. Značná část obilí navzdory původnímu plánu neskončila na trzích mimo Unii, ale zůstala v celních skladech na území EU. Když pak podle ministra EU zrušila celní kvóty na ukrajinské zemědělské produkty, bylo možné z celních skladů prodávat ukrajinské obilí bez omezení i na unijním trhu.
Slovensko ve čtvrtek dočasně zakázalo zpracovávat ukrajinské obilí, které bylo dříve dovezeno do země, a toto obilí a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Bratislava tak učinila v reakci na zjištění, že v zásilce obilí o hmotnosti 1500 tun byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Všechno obilí a mouku z Ukrajiny, které už jsou na Slovensku, chtějí úřady zkontrolovat.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
