Česko a další země žádají EU, aby našla cestu pro odkup levného obilí z Ukrajiny. Zavedou se i kvóty?
Šest zemí Evropské unie včetně České republiky žádá o vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí, požadují také zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z Visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), z Bulharska a Rumunska řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Slovensko nyní visegrádské čtyřce předsedá.
Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí poté, co Kyjev začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.
„Všechny země vyjádřily podporu iniciativě, aby se vytvořil společný evropský nástroj, na základě kterého by ukrajinská pšenice mohla být vykupována přímo ukrajinskou vládou ze zdrojů, které poskytne Evropská komise (EK) například Světovému potravinovému programu (WFP). Tímto by se obilí z Ukrajiny dostávalo na původní trhy mimo Evropskou unii,“ řekl Vlčan po jednání s kolegy, které se konalo on-line. Dodal, že dalším návrhem je zavést kvóty za dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Podle Vlčana je potřeba jednat rychle, protože za několik měsíců začne v EU sklizeň obilí a kvůli jeho nynějšímu přebytku na trhu chybějí kapacity pro uskladnění nové úrody pšenice.
Vlčan řekl, že transport ukrajinské pšenice přes EU začal už loni. Značná část obilí navzdory původnímu plánu neskončila na trzích mimo Unii, ale zůstala v celních skladech na území EU. Když pak podle ministra EU zrušila celní kvóty na ukrajinské zemědělské produkty, bylo možné z celních skladů prodávat ukrajinské obilí bez omezení i na unijním trhu.
Slovensko ve čtvrtek dočasně zakázalo zpracovávat ukrajinské obilí, které bylo dříve dovezeno do země, a toto obilí a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Bratislava tak učinila v reakci na zjištění, že v zásilce obilí o hmotnosti 1500 tun byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Všechno obilí a mouku z Ukrajiny, které už jsou na Slovensku, chtějí úřady zkontrolovat.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
