Rusové vypálili na britský letoun, munice selhala. Stíhačku poslali i k letadlu Norů
Ruská stíhačka loni nad Černým mořem vypálila raketu na britský špionážní letoun, ovšem munice selhala, řekli listu The New York Times (NYT) dva nejmenovaní činitelé americké obrany. Potvrdili tak dřívější zprávy o incidentu založené na dokumentu považovaném za součást úniku utajovaných informací Pentagonu. Vedle toho nyní Rusko vyslalo stíhačku do vzduchu nad Barentsovým mořem kvůli manévrujícímu norskému hlídkovému letounu stíhačku MiG-31, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Nová odhalení vytváří obrázek výrazně závažnějšího střetu ve srovnání s tím, jak incident z 29. září prezentoval o tři týdny později Londýn. Britský ministr obrany Ben Wallace o události informoval v parlamentu s tím, že ruská stíhačka v mezinárodním vzdušném prostoru „vypustila raketu“ poblíž britského letadla v důsledku technického problému.
Krůček od sestřelení
Uniklý americký dokument ovšem uvádí, že průzkumný letoun Boeing RC-135 Rivet Joint byl téměř sestřelen. Podle informací NYT ruský pilot špatně pochopil instrukce, které přicházely ze země, a myslel si, že má povolení zaútočit. Vzal si britský stroj na mušku a zmáčkl spoušť, ovšem „raketa nevyletěla správně“, uvedly zdroje deníku.
Podle NYT mohl být incident válečným činem, jeden z činitelů jej popsal jako „velmi, velmi strašidelný“. Londýn ani Moskva se k věci v návaznosti na nová zjištění nevyjádřily.
Střety ruských letadel s letouny členských zemí NATO nejsou v posledních letech nijak výjimečné a obě strany pravidelně vysílají své stíhačky, aby ve vzduchu doprovázely cizí stroje. Od loňské invaze Ruska na Ukrajinu takovéto konfrontace provází zvýšené napětí. V březnu nad Černým mořem ruská stíhačka narazila do amerického bezpilotního letounu, který se zřítil do mezinárodních vod.
Letadlo RC-135 Rivet Joint je schopné zachycovat rádiovou komunikaci a podle informací NYT britská posádka na konci září poslouchala hovor mezi ruským dispečerem a pilotem jednoho ze dvou strojů Su-27, které byly ke špionážnímu letadlu vyslány. Co přesně bylo ruskému pilotovi před pokusem o útok řečeno, však ze zprávy amerického deníku není jasné.
Moskva vyslala stíhačku k norsému letounu
K dramatickým situacím však dochází i nadále. Posádka ruské stíhačky dnes identifikovala cizí stroj jako norský hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon, uvedlo ruské ministerstvo.
Norský stroj se podle ministerstva přibližoval k ruské hranici. O podobném incidentu informovala Moskva i ve středu, kdy uvedla, že v blízkosti hranice se pohyboval německý armádní letoun, kvůli němuž taktéž vzlétla ruská stíhačka.
Stejně jako ve své zprávě o středečním incidentu i v dnešním prohlášení zdůraznilo, že let ruské stíhačky se uskutečnil v souladu s mezinárodními normami využívání vzdušného prostoru nad neutrálními vodami. Stíhačka se podle něj do nebezpečné blízkosti k cizímu letounu nedostala.
V březnu USA ruskou armádu obvinily z "nebezpečného a neprofesionálního" chování, když byl nad Černým mořem zničen americký bezpilotní letoun poté, co se s ním podle americké armády srazila ruská stíhačka. Moskva tvrdí, že dron se "provokativně" pohyboval k ruskému území. Zároveň ale popírá, že by se s ním ruský letoun střetl.
Hovořit o zrušení schůzky mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem není správné, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v narážce na zrušený summit lídrů v Budapešti. Setkání Trumpa a Putina je podle Peskova nejprve nutné připravit a jedná se o komplikovaný proces.
„Prezidenti se nemohou scházet, jen aby se setkali, nemohou jen tak mrhat časem, a to otevřeně říkají. Proto dali pokyn (ruskému ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi a (americkému ministru zahraničí Marku) Rubiovi, aby tento proces připravili. Je to komplikovaný proces,“ řekl Peskov.
Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico.
Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii. Na možná rizika dnes upozornil také Fico.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jedno z velitelství ruských sil, které jsou zapojeny do bojů na Ukrajině, uvedly ráno agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle ruské státní TASS si Putin v přítomnosti šéfa ruského generálního štábu Valerije Gerasimova a dalších velitelů poslechl hlášení o situaci v prostoru „Speciální vojenské operace“, jak Moskva a její média označují ruskou agresi vůči Ukrajině. Gerasimov Putinovi podle agentur mimo jiné řekl, že ruské síly obklíčily strategický Pokrovsk, a informoval jej o testu nové mezikontinentální střely Burevestnik.
