Českého medika na Ukrajině těžce zranil šrapnel: Dramatický převoz do Prahy!
Do Ústřední vojenské nemocnice v Praze byl v pondělí převezen z ukrajinského Donbasu český dobrovolník. Medik z České republiky utrpěl zranění šrapnelem, když evakuoval zraněné Ukrajince. Přežil jen díky skvělé práci svých kolegů a doktorů v Kyjevě.
„Jeden z našich statečných mediků-dobrovolníků byl na Donbase zasažen šrapnelem. Momentálně je jeho stav stabilizovaný, ale situace je vážná a nelze předjímat další vývoj,“ informovala již dříve na sociální síti dobročinná organizace Project Phoenix.
Čech přišel ke zranění, když jel společně s dalšími zdravotníky pro zraněné na frontu. V tu chvíli došlo k zásahu ruským dělostřelectvem. I díky včasné pomoci ostatních mediků vážné zranění přežil. „Následně byl evakuován do bezpečí a k následné péči, což bohužel tady toto štěstí spousta vojáků nemá,“ popsal dříve pro Blesk mluvčí organizace Ondřej.
Právě v rámci tohoto projektu medik na Ukrajině působil. „Pomoci v oblastech konfliktu se věnujeme již rok a s každou misí naši dobrovolníci riskují zranění, nebo i život,“ vysvětlili jeho zástupci na internetu.
Zraněného českého medika podle agentury AKTU.cz naložili do záchranky v pondělí v západoukrajinském Lvově. Podařilo se ho i s pomocí českých policistů dopravit až do Prahy, kde se podrobí léčbě.
„Chtěli bychom touto cestou vyjádřit velké poděkování zdravotnickému personálu a dalším, kteří se podíleli na převozu našeho zraněného kolegy do Prahy. Věříme, že personál UVN mu poskytne nejlepší možnou péči,“ uvedli zástupci projektu.
Předtím se dobrovolník léčil na Ukrajině. „V Kyjevě se o něj starají specialisté, kteří mají obrovské zkušenosti s tímto typem poranění. Vzhledem k tomu, že ta válka tam probíhá už od roku 2014, lze říci, že ukrajinští doktoři jsou všeobecně na vysoké úrovni, co se týká léčení komplikovaných polytraumat a úrazů, které jsou způsobeny dělostřelectvem a podobně,“ pochvaloval si přístup tamních lékařů mluvčí projektu Phoenix.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
