Ředitel školy Viktor (†57) se synem bránili Bachmut proti Rusům: Došlo k obrovské tragédii
Ředitel školy v Popasné Viktor Šulik se se synem Denysem po začátku ruské okupace vydali bránit Ukrajinu. Společně nasazovali svůj život napříč zemí, až skončili v těžkými boji sužovaném Bachmutu. Tam došlo ke strašlivé tragédii. Vystudovaný historik Viktor po jednom z ruských útoků zemřel. Jeho syn Denys popsal naprosté rozčarování, ale také smutnou reakci své maminky Valentyny.
Na okraji Bachmutu se při jeho obraně Viktor s Denysem ocitli v červenci minulého roku. Reportérce deníku The Guardian se Viktor svěřil, co si o invazi myslí. „Lidé musí pochopit, že nás sem přišli zničit. Je to cyklus dějin,“ zlobil se se zbraní v ruce.
Situace u Bachmutu se v novém roce radikálně zhoršila. Na místě stále pokračují kruté boje. Ty jsou zřejmě nejkrvavější za celou dobu války. Ač měli Rusové v plánu dobít město během pár týdnů, o strategické místo se bojuje už dlouhé měsíce.
Na začátku října byli Viktor a jeho syn Denys přemístěni do továrny na předměstí obléhaného města, jen několik set metrů od ruských sil. Bylo jim řečeno, aby prohledali továrnu a posbírali všechna těla, která našli, což také udělali. Pak jim bylo řečeno, aby shromáždili těla za hranicemi továrny, ještě blíže k nepřátelským liniím.
V tu chvíli je spatřili ruští vojáci a ihned zahájili palbu. Táta a syn se běželi ukrýt zpět do továrny. „Pokud se odsud dostaneme, bude to zázrak,“ pronesl tehdy Viktor směrem k Denysovi. Druhý den ráno začali Rusové znovu střílet. Dělostřelecký náboj zasáhl dveře suterénu.
Na místě propukl požár a posléze začali lidé uvnitř panikařit. Otec se ve snaze zachránit spolubojovníky od Denyse oddělil. „Můj otec byl uprostřed suterénu,“ uvedl syn s tím, že se tátu vydal hledat. Jeho tělo našel zavalené jiným mužem. „Vytáhl jsem ho ke vchodu do sklepa,“ popsal s tím, že všude vybuchovala munice.
Tátovi již bohužel nebylo pomoci. Denys byl úmrtím svého otce zdrcen. Vyšel před továrnu, sundal si neprůstřelnou vestu a jen si lehl na zem. Chtěl si oddychnout a vzpamatovat se. Místo toho spatřil nepřátelský dron. Ten zahájil palbu. Denys se naštěstí stihl schovat, utrpěl ale zranění.
Téměř o dvanáct hodin později byli Denys a zbývající muži evakuováni z továrny do nemocnice. Viktorovo tělo vyzvedli záchranáři o dva dny později. Ukrajinec druhý den zavolal matce Valentyně z nemocnice, aby jí řekl, že je zraněný a Viktor je mrtvý. „Řekni mi, že to není pravda,“ plakala.
„Pořád chci prostě zvednout telefon a zavolat mu. Nebyl to jen otec mých dětí. Byli jsme oba naprosto stejní,“ zoufala si Valentyna s tím, že dva měsíce nemohla přestat plakat.