Na Ukrajině byl těžce zraněn Čech: Jeho stav neumožňuje převoz domů, vzkázalo ministerstvo
V bojích na Ukrajině byl vážně zraněn český dobrovolník, který je zde nasazen jako medik. „Jeho prognóza je nejistá, může to dopadnout jakkoli. Nyní intenzivně pracujeme na tom, abychom ho mohli převézt do České republiky,“ řekl pro ČT jeden z mluvčích spolku Phoenix, který na Ukrajině pomáhá. České ministerstvo zahraničí v neděli dopoledne uvedlo, že aktuální zdravotní stav zraněného jeho převoz do vlasti neumožňuje.
Český dobrovolník pomáhal při evakuaci zraněných, když došlo k zásahu dělostřelectvem, popsal situaci mluvčí organizace Phoenix s křestním jménem Ondřej. „Byl zasažen šrapnelem. Byla mu poskytnuta okamžitá pomoc, ale poranění jsou velmi vážná,“ řekl pro Českou televizi.
„Jeden z našich statečných mediků-dobrovolníků byl na Donbase zasažen šrapnelem. Momentálně je jeho stav stabilizovaný, ale situace je vážná a nelze předjímat další vývoj. Děláme vše, co je v našich silách, aby se mohl brzy vrátit do vlasti. S ohledem na citlivost situace nebudeme o jeho stavu do odvolání poskytovat další informace,“ uvedl na twitteru skupiny Phoenix jeden z jeho členů.
České ministerstvo zahraničí je v kontaktu s blízkými zraněného dobrovolníka. „Jeho aktuální zdravotní stav neumožňuje převoz do ČR. Podrobnosti sdělovat nebudeme,“ sdělil ČTK mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.
Podle pana Ondřeje se jedná o velmi váženého a důležitého člena skupiny Phoenix. „Za poslední výjezd on sám zachránil přes 25 lidí,“ uvedl.
Spolek Phoenix podle svých slov působí na Ukrajině od začátku války, přímo fyzicky od dubna 2022. Jedná se o skupinu dobrovolníků, kteří poskytují materiální a zdravotní pomoc v bojích i v boji poškozených oblastech.
„V projektu Phoenix se věnujeme pomoci v oblastech konfliktu již rok a s každou misí naši dobrovolníci riskují zranění, nebo i život. Jsme si plně vědomi rizik, ale i toho, jak je naše pomoc potřebná. Chceme vám touto cestou poděkovat za slova podpory a zároveň prosíme o respektování soukromí v této těžké situaci. Ačkoliv v plameni, Phoenix létá dál…,“ stojí v prohlášení jednoho z členů spolku na twitteru.
O Donbas se bojuje už od roku 2014, kdy po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propukla na východě Ukrajiny válka s proruskými separatisty podporovanými Moskvou. Loni v únoru na Ukrajinu vtrhla ruská armáda, separatistické jednotky bojují po jejím boku.
Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.
„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
