Těžké kovy, ropa i radioaktivita. Boje na ukrajinské půdě zanechávají toxický odpad

Družicové snímky ukazují tu viditelnou zkázu na bojištích. Třeba fotka od společnosti Maxar ze 6. června, od vesnice Dovhenke v Izjumském rajonu Charkovské oblasti, kde se bojovalo na jaře a v létě. Pole jsou posetá stovkami kráterů od dělostřelectva, jedna bomba pak vytvořila čtyřicetimetrovou díru v zemi. Každý kráter znamená rovněž toxické škody: Těžké kovy, rezidua paliv a olejů.

Plný rozsah kontaminace ukrajinské půdy jen tak nebude známý, ale jsou obavy, že to bude mít dlouhodobý dopad na zemědělskou produktivitu významného zemědělského exportéra. Rozšířené znečištění také bude ohrožovat přírodu i lidi.

Pomoc expertů z OSN

Kyjev už požádal OSN, resp. její Program pro životní prostředí (UNEP) o pomoc se zhodnocováním environmentálních dopadů bojů. „Předběžný monitoring konfliktu ukazuje na významné dopady na městské i venkovské prostředí, jež může zemi a regionu zanechat toxické dědictví na další generace,“ konstatoval červencový report UNEP. „Zhodnocení plného rozsahu a vážnosti důsledků bude vyžadovat ověřování a vyhodnocování, ovšem byly už identifikovány tisíce možných případů znečištění vzduchu, vody i půdy i degradace ekosystémů.“

Poškozena či zničena byla při konfliktu také četná průmyslová zařízení včetně chemických provozů a úložišť odpadu, z nichž tak může unikat koktejl toxických látek. Portál Ecodozor, na němž se podílí mj. UNEP a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, v lednu UNEP vyčíslil, že bylo zasaženo 618 průmyslových provozů, elektráren či dalších míst infrastruktury, některé víckrát - dohromady má potvrzeno 1180 takových incidentů, z nichž hrozí environmentální rizika.

A to jde o střízlivý odhad, ve skutečnosti takových bude víc. „Mnohé zprávy nelze ověřit,“ uvedla Andrea Hinwoodová, vědecká šéfka UNEP. „Nevíme ještě, které znečišťující látky kde jsou, na mnohá místa nyní není možný přístup. Na dálku lze nasadit určité technologie pro vizuální přehled, ale provádět testy na specifickou kontaminaci budeme moci, až bude po konfliktu,“ cituje ji BBC.

„V lednu byly vojenskou činností ohroženy Záporožská jaderná elektrárna, Ústav jaderného výzkumu, koksovna a chemička v Avdijivce, uhelný důl Skočinskij či Kurachivská tepelná elektrárna,“ zmiňuje Ecodozor ty nejrizikovější incidenty z prvního měsíce letoška.

Zvláštní tým koordinovaný Ekologickou inspekcí Ukrajiny vyšetřuje úmyslné zločiny proti životnímu prostředí - jako jsou útoky na vodní infrastrukturu, chemické továrny a jaderné elektrárny. Další skupiny se snaží dokumentovat i jiné incidenty, aby po se konci bojů mohlo začít s úklidem a obnovou.

Půdě škodí vojenská technika i svou pouhou přítomností - tanky a těžké stroje ji udusávají, stejně jako výbuchy, které navíc sežehnou organismy v hlíně. Půdním mikrobům, ekosystémům tak chybí vzduch, kvalita půdy se zhoršuje.

Následky Černobylu

K rizikům ukrajinské války se přidává i toxické dědictví 80. let - oblast postižená explozí jaderné elektrárny Černobyl. Úrodu tam nadále kontaminuje radioaktivita, toxické jsou třeba i listy stromů. Manévry těžké techniky, které ve výlučné zóně kolem elektrárny probíhaly, tuto půdu rozrušily, stejně jako kopání zákopů či následky střelby. Kontaminace se pak rozvíří, může se šířit do ovzduší.

„Prostupuje to vším. Musíte čekat, až se některé izotopy rozpadnou, držet od těch oblastí lidi i zvířata, nepoužívat otop a úrodu z jistých oblastí. Jenže když se k tomu přidá konflikt, vzniká chaos, těžko se to kontroluje,“ uvádí David Santillo z Greenpeace, který se Černobylu se svým týmem věnuje. „Konflikt zřejmě způsobí víc požárů, lidé budou víc vystaveni půdě, víc budou do postižených lesů chodit na dřevo,“ vypočítává možná rizika.

Vyrabovaný Černobyl: Rusové ukradli, co mohli. I jedinečné počítače a dozimetry. Mluví se i o únosu

Válka má viditelnější oběti mezi lidmi i na majetku, ale na dlouhodobé dopady na životní prostředí se nesmí zapomínat, varuje Jevhenija Zasjadková z ukrajinské neziskovky EcoAction. „Musíme to téma udržet v povědomí. I kdyby válka teď mohla skončit, budeme důsledkům na životním prostředí čelit dlouhé roky,“ cituje ji BBC. Vláda podle ní zatím neuvedla, jak hodlá postupovat.

S čištěním kontaminace může pomoci příroda. Některé rostliny dovedou vytahovat z půdy toxické kovy včetně radioaktivních izotopů i různé organické látky, například ropného původu. Procesu se říká fytoremediace.

Čištění půdy a biopaliva

„Ideálně chceme sklízet biomasu, pak ji třeba pálit, čímž se kovy koncentrují do malého objemu popela, a pak se zlikvidují,“ popsala pro BBC Ganga Hettiarachchiová, půdní chemička Kansaské státní univerzity.

„Hyperakumulátory jsou neobvyklé rostliny, které akumulují konkrétní kovy či polokovy ve své živé tkáni na úrovních i víc než tisícinásobně vyšších, než je normální u většiny rostlin,“ vysvětluje Roger D. Reeves ve svém článku v magazínu New Phytologist. Takto fungují např. tařinky z čeledi brukvovitých či kapradiny rodu křídelnice, z půdy vytahují třeba nikl či arzen.

Například ozdobnice obrovská, tráva z čeledi lunicovitých, je známá jako efektivní zdroj biopaliva; využít se dá i ta ze zamořených oblastí. Kovy vytažené z půdy si totiž udrží v kořenech a oddencích, nadzemní části tak je možné bez obav spálit či využít jako podestýlku pro zvířata. Možnosti takových využití zkoumá Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.  

„Ozdobnice je schopná tolerovat i poměrně vysoké koncentrace znečištění naftou a dalšími organickými látkami,“ vysvětluje na videu badatelka Diana Nebeská z UJEP. „V jejich kořenech dochází k podpoře půdních mikroorganismů, které jsou klíčové pro odbourávání tohoto typu znečištění,“ přidává další kvality ozdobnice.

Milovník Hitlera a Třetí říše. Kdo je zakladatel Wagnerovců, který měl být v letadle s Prigožinem?

Okolo Černobylu se zase sázely slunečnice, jež umějí extrahovat radioaktivní izotopy kadmia, olova, uranu a chromu. Průmyslové konopí také umí ve svých kořenech a listech akumulovat těžké kovy i průmyslové chemikálie jako třeba dioxiny. A zatímco rostliny používané při fytoremediaci nemusí být bezpečné ke konzumaci, konopí se dá využít jako materiál.

Fytoremediace však rozhodně není krátkodobé řešení, vyčištění půdy tímto způsobem může trvat dvacet let či víc - a v případě některých těžkých kovů ještě desetkrát déle, vysvětluje Hettiarachchiová. A i s jinými metodami bude obnova a očista ukrajinské krajiny náročná.