Proč ještě Lukašenko nevyslal vojsko na Ukrajinu? Expert: Dobře ví, že by na to doplatil
Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. V rozhovoru s ČTK to uvedl odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.
Takzvaná vyšší sorta by podle něj pravděpodobně bojovala za Lukašenka a Moskvu. V rozhovoru AV ČR Jankowiak vysvětlil, že takto by se nejspíš zachovali etničtí Rusové, kteří mají běloruské občanství. S obyčejnými Bělorusy ale podle Jankowiaka nemůže Lukašenko počítat. „Možná by někteří vojáci nechtěli spolupracovat, složili by zbraně nebo by dali zbraně Ukrajincům, nebo někdo by šel na Minsk,“ řekl ČTK Jankowiak.
Podle Jankowiaka zároveň ani ruský prezident Vladimir Putin nemůže na Lukašenka vyvíjet nátlak, aby se k agresi na Ukrajině připojil. „Pokud Rusko bude tlačit, aby Bělorusko vstoupilo do války, tak už pro ně bude v médiích těžké říkat, že se jedná o speciální vojenskou operaci. Když je tam i Rusko i Bělorusko, tak to se nedá skrývat v médiích jako operace, ale je to reálná válka,“ zhodnotil Jankowiak v rozhovoru AV ČR.
V uplynulém roce tak Bělorusko podporovalo Kreml především tím, že Rusům zpřístupnilo své území a svou infrastrukturu, uvedl Jankowiak. „Teď v pozdějším období to jsou také nemocnice,“ doplnil odborník.
Lukašenko a Putin se podle Jankowiaka nemají rádi, zároveň bez sebe ale nedokáží existovat. „Lukašenko ještě mnoho let zpátky měl zájem být prezidentem spojeného území státu Ruska a Běloruska, měl takovou ambici, a samozřejmě Putin to nepovolil,“ popsal ČTK Jankowiak důvody nevraživosti mezi prezidentskými protějšky.
Jankowiak zároveň vysvětlil, že před válkou mohl Lukašenko „lavírovat“ mezi Moskvou a západem a ne vždy se choval podle Putinových představ. Současně ale podle Jankowiaka Rusko do Běloruska levně dodávalo plyn, který Bělorusko přeprodávalo na Západě, což fungovalo jako business pro oba státy. „Rusko potřebuje Bělorusko i kvůli geopolitické poloze mezi Ruskem a Evropou,“ uvedl odborník.
Podle Jankowiaka jsou kromě Ruska současnými spojenci Běloruska mimo jiné Čína nebo Uzbekistán. Před válkou ale Minsk udržoval „docela dobré“, zejména obchodní, vztahy i s Ukrajinou. „To nebylo tak, jak Polsko reagovalo například, že Bělorusko absolutně ne, protože to je režim. Ukrajina tak velký problém s tímto neměla,“ nastínil Jankowiak.
Obrazem: Námořní dron Magura V7 ukrajinské vojenské rozvědky vybavený raketami země–vzduch letí na nezveřejněném místě na Ukrajině v sobotu 6. prosince 2025.
Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se tento týden dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy EU.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad Kurskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno 11 dronů.
Podle ruské armády bylo v neděli mezi 13:00 a 18:00 moskevského času zneškodněno sedm dronů nad Kurskou oblastí a čtyři nad Bělgorodskou oblastí.
V rozhovoru AV ČR Jankowiak objasnil, že v současné době Ukrajina Bělorusko v podstatě ignoruje. „I prezident i ministr zahraničí i ukrajinská politika se snaží jak nejvíc nereagovat na Bělorusko, neriskovat vstup Běloruska do války. Nereaguje na běloruskou opozici, Svjatlanu Cichanouskou. Ukrajina si nemůže dovolit otevření nové fronty od severu,“ dodal Jankowiak.
