Ukrajinka Mariya o Vánocích bez dcery: Prosila jsem ji, ať přijede do Česka. Zůstala doma a pomáhá
Ukrajinka Mariya každý rok slaví dvoje Vánoce na český i ukrajinský způsob. Letos je ale naposled oslaví 7. ledna, příště už slavnostní večeři udělají jen 25. prosince. Na stole bude mít v lednu jako vždy 12 chodů jídla, nesmí ale obsahovat majonézu, maso ani další věci. Jaký symbolický význam pro ni má pšenice a proč ji o Vánocích hodně využívají?
Mariya Hodovanec z Regionálního ukrajinského spolku ve Východních Čechách slaví Vánoce dvakrát, po českém i ukrajinském způsobu. „Když jsem na území České republiky, tak je potřeba dodržovat i jejich zvyky. Mám známou Češku, 24. prosince pozvala mou rodinu na večeři, kterou dělává tak, jak si ji pamatuje od babičky,“ řekla Blesk Zprávám.
7. ledna pak ukrajinský Štědrý den slaví podle vlastních tradic. To znamená, že připravuje 12 jídel. Když to dřív viděli čeští známí, byli v šoku, teď už jsou na to ale zvyklí. „Navíc to musí být postní, žádná majonéza, ani máslo, tuk, mléko, smetana nebo maso, jedině ryby. A když takhle musíte dělat 12 jídel, není to vůbec jednoduché. Každý se na to ale těší, protože to jsou neobvyklá jídla, která pamatuju od maminky a babičky a dělají se jen jednou za rok,“ popsala Mariya.
Dělají například holubce s houbami a omáčkou, sladké i slané varenyky či zeleninové saláty. „Nemusí toho být hromada, záleží, kolik přijde lidí, na stole však má být jídlo.“
Hodně využívají pšenici spolu s medem, ořechy, rozinkami či mákem, na sladký i slaný způsob. „Pšenice má pro nás symbolický význam, dělá se z ní nejdůležitější potravina chléb. Když bude chléb, nebude hlad ani žádná tragédie, jako byl ukrajinský hladomor, se kterým je tahle tradice propojená. Lidé si chlebu cení, hlavně ti starší, kteří si tuto událost třeba z dětství pamatují,“ vysvětlila.
Pšenice, žito, ale i seno, na kterém se narodil Ježíš Kristus, pro ně hraje velkou roli i v případě vánočních zvyků. Když se tyto věci nachází v místnosti, kde mají vánoční večeři, znamená to, že příští rok bude ještě lepší než ten předchozí.
Přestože Maria slaví Vánoce kromě prosince v lednu, očekává, že příští rok už podle nových pravidel oslaví nejhezčí svátky roku jen v „evropském“ termínu 25. prosince. „Příště už budeme slavit Vánoce jako Evropané, myslím si, že to bude super. Byli jsme jediní v Evropě, kteří vánoční svátky slavili až v lednu. Bylo to jen ze zvyku. Hlavní je, aby Vánoce proběhly,“ uvedla.
Rozdíl mezi daty má i historické důvody, 25. prosince se Vánoce slaví podle gregoriánského kalendáře a 7. prosince podle juliánského.
Mariya k Vánocům všem přeje, aby válka co nejdříve skončila a nastal mír. „Teď to vypadá, že se trochu posouváme. Díky tomu, že nám pomáhá celý svět,“ řekla.
Na Ukrajině zůstala její dcera, která vlasti pomáhá. „Kolikrát jsem ji už prosila, aby přijela sem, měla bych ji kde ubytovat. Ona ale říká, že není krysa, aby utíkala z lodi. Zároveň jsem na ni pyšná,“ dodala Ukrajinka. Sama se zapojuje do pomoci v Česku, například tlumočí.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
Zdá se, že i ostatní Ukrajinci jsou naklonění oslavě Vánoc v prosinci. „Rozhodli jsme se s manželkou udělat Vánoce 25. prosince, jako se to dělá skoro na celém světě. Podle mě je to správné. Měly by být Vánoce a pak Nový rok, a ne naopak, Nový rok a Vánoce. Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, jak můžeme slavit Vánoce jako oni?“ řekl Ivanjuk Volodymyr serveru Perejaslav City.
„Měli bychom se odklonit od sovětských tradic a slavit tento svátek jako celý civilizovaný svět, 25. prosince. Navíc jsme evropsky orientovaná země a Evropané to touto dobou slaví,“ řekla Vitalina Osipová.
Zaznívají ale i protiargumenty. „Podle některých historiků a etnografů k nám tradice slavit Vánoce 7. ledna nepřišla z Moskvy, ale vznikla v Kyjevské Rusi a odtud se rozšířila do současných ruských zemí,“ uvedl web astrophe.ua.
Ukrajinské studentky Alina a Kateřina uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce tu pro ně jsou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebudou, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.
„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.
Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. A nechystá se tam zatím ani Mariya. Sice by ráda viděla rodinu a přátele, kteří na Ukrajině zůstali, jak ale sama říká: Pomůže jedině tehdy, když zůstane živá.
