Ukrajinka Mariya o Vánocích bez dcery: Prosila jsem ji, ať přijede do Česka. Zůstala doma a pomáhá
Ukrajinka Mariya každý rok slaví dvoje Vánoce na český i ukrajinský způsob. Letos je ale naposled oslaví 7. ledna, příště už slavnostní večeři udělají jen 25. prosince. Na stole bude mít v lednu jako vždy 12 chodů jídla, nesmí ale obsahovat majonézu, maso ani další věci. Jaký symbolický význam pro ni má pšenice a proč ji o Vánocích hodně využívají?
Mariya Hodovanec z Regionálního ukrajinského spolku ve Východních Čechách slaví Vánoce dvakrát, po českém i ukrajinském způsobu. „Když jsem na území České republiky, tak je potřeba dodržovat i jejich zvyky. Mám známou Češku, 24. prosince pozvala mou rodinu na večeři, kterou dělává tak, jak si ji pamatuje od babičky,“ řekla Blesk Zprávám.
7. ledna pak ukrajinský Štědrý den slaví podle vlastních tradic. To znamená, že připravuje 12 jídel. Když to dřív viděli čeští známí, byli v šoku, teď už jsou na to ale zvyklí. „Navíc to musí být postní, žádná majonéza, ani máslo, tuk, mléko, smetana nebo maso, jedině ryby. A když takhle musíte dělat 12 jídel, není to vůbec jednoduché. Každý se na to ale těší, protože to jsou neobvyklá jídla, která pamatuju od maminky a babičky a dělají se jen jednou za rok,“ popsala Mariya.
Dělají například holubce s houbami a omáčkou, sladké i slané varenyky či zeleninové saláty. „Nemusí toho být hromada, záleží, kolik přijde lidí, na stole však má být jídlo.“ 
Hodně využívají pšenici spolu s medem, ořechy, rozinkami či mákem, na sladký i slaný způsob. „Pšenice má pro nás symbolický význam, dělá se z ní nejdůležitější potravina chléb. Když bude chléb, nebude hlad ani žádná tragédie, jako byl ukrajinský hladomor, se kterým je tahle tradice propojená. Lidé si chlebu cení, hlavně ti starší, kteří si tuto událost třeba z dětství pamatují,“ vysvětlila.
Pšenice, žito, ale i seno, na kterém se narodil Ježíš Kristus, pro ně hraje velkou roli i v případě vánočních zvyků. Když se tyto věci nachází v místnosti, kde mají vánoční večeři, znamená to, že příští rok bude ještě lepší než ten předchozí.
Přestože Maria slaví Vánoce kromě prosince v lednu, očekává, že příští rok už podle nových pravidel oslaví nejhezčí svátky roku jen v „evropském“ termínu 25. prosince. „Příště už budeme slavit Vánoce jako Evropané, myslím si, že to bude super. Byli jsme jediní v Evropě, kteří vánoční svátky slavili až v lednu. Bylo to jen ze zvyku. Hlavní je, aby Vánoce proběhly,“ uvedla.
Rozdíl mezi daty má i historické důvody, 25. prosince se Vánoce slaví podle gregoriánského kalendáře a 7. prosince podle juliánského.
Mariya k Vánocům všem přeje, aby válka co nejdříve skončila a nastal mír. „Teď to vypadá, že se trochu posouváme. Díky tomu, že nám pomáhá celý svět,“ řekla.
Na Ukrajině zůstala její dcera, která vlasti pomáhá. „Kolikrát jsem ji už prosila, aby přijela sem, měla bych ji kde ubytovat. Ona ale říká, že není krysa, aby utíkala z lodi. Zároveň jsem na ni pyšná,“ dodala Ukrajinka. Sama se zapojuje do pomoci v Česku, například tlumočí.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Zdá se, že i ostatní Ukrajinci jsou naklonění oslavě Vánoc v prosinci. „Rozhodli jsme se s manželkou udělat Vánoce 25. prosince, jako se to dělá skoro na celém světě. Podle mě je to správné. Měly by být Vánoce a pak Nový rok, a ne naopak, Nový rok a Vánoce. Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, jak můžeme slavit Vánoce jako oni?“ řekl Ivanjuk Volodymyr serveru Perejaslav City.
„Měli bychom se odklonit od sovětských tradic a slavit tento svátek jako celý civilizovaný svět, 25. prosince. Navíc jsme evropsky orientovaná země a Evropané to touto dobou slaví,“ řekla Vitalina Osipová.
Zaznívají ale i protiargumenty. „Podle některých historiků a etnografů k nám tradice slavit Vánoce 7. ledna nepřišla z Moskvy, ale vznikla v Kyjevské Rusi a odtud se rozšířila do současných ruských zemí,“ uvedl web astrophe.ua.
Ukrajinské studentky Alina a Kateřina uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce tu pro ně jsou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebudou, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.
„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.
Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. A nechystá se tam zatím ani Mariya. Sice by ráda viděla rodinu a přátele, kteří na Ukrajině zůstali, jak ale sama říká: Pomůže jedině tehdy, když zůstane živá.
