Ukrajinka Mariya o Vánocích bez dcery: Prosila jsem ji, ať přijede do Česka. Zůstala doma a pomáhá
Ukrajinka Mariya každý rok slaví dvoje Vánoce na český i ukrajinský způsob. Letos je ale naposled oslaví 7. ledna, příště už slavnostní večeři udělají jen 25. prosince. Na stole bude mít v lednu jako vždy 12 chodů jídla, nesmí ale obsahovat majonézu, maso ani další věci. Jaký symbolický význam pro ni má pšenice a proč ji o Vánocích hodně využívají?
Mariya Hodovanec z Regionálního ukrajinského spolku ve Východních Čechách slaví Vánoce dvakrát, po českém i ukrajinském způsobu. „Když jsem na území České republiky, tak je potřeba dodržovat i jejich zvyky. Mám známou Češku, 24. prosince pozvala mou rodinu na večeři, kterou dělává tak, jak si ji pamatuje od babičky,“ řekla Blesk Zprávám.
7. ledna pak ukrajinský Štědrý den slaví podle vlastních tradic. To znamená, že připravuje 12 jídel. Když to dřív viděli čeští známí, byli v šoku, teď už jsou na to ale zvyklí. „Navíc to musí být postní, žádná majonéza, ani máslo, tuk, mléko, smetana nebo maso, jedině ryby. A když takhle musíte dělat 12 jídel, není to vůbec jednoduché. Každý se na to ale těší, protože to jsou neobvyklá jídla, která pamatuju od maminky a babičky a dělají se jen jednou za rok,“ popsala Mariya.
Dělají například holubce s houbami a omáčkou, sladké i slané varenyky či zeleninové saláty. „Nemusí toho být hromada, záleží, kolik přijde lidí, na stole však má být jídlo.“
Hodně využívají pšenici spolu s medem, ořechy, rozinkami či mákem, na sladký i slaný způsob. „Pšenice má pro nás symbolický význam, dělá se z ní nejdůležitější potravina chléb. Když bude chléb, nebude hlad ani žádná tragédie, jako byl ukrajinský hladomor, se kterým je tahle tradice propojená. Lidé si chlebu cení, hlavně ti starší, kteří si tuto událost třeba z dětství pamatují,“ vysvětlila.
Pšenice, žito, ale i seno, na kterém se narodil Ježíš Kristus, pro ně hraje velkou roli i v případě vánočních zvyků. Když se tyto věci nachází v místnosti, kde mají vánoční večeři, znamená to, že příští rok bude ještě lepší než ten předchozí.
Přestože Maria slaví Vánoce kromě prosince v lednu, očekává, že příští rok už podle nových pravidel oslaví nejhezčí svátky roku jen v „evropském“ termínu 25. prosince. „Příště už budeme slavit Vánoce jako Evropané, myslím si, že to bude super. Byli jsme jediní v Evropě, kteří vánoční svátky slavili až v lednu. Bylo to jen ze zvyku. Hlavní je, aby Vánoce proběhly,“ uvedla.
Rozdíl mezi daty má i historické důvody, 25. prosince se Vánoce slaví podle gregoriánského kalendáře a 7. prosince podle juliánského.
Mariya k Vánocům všem přeje, aby válka co nejdříve skončila a nastal mír. „Teď to vypadá, že se trochu posouváme. Díky tomu, že nám pomáhá celý svět,“ řekla.
Na Ukrajině zůstala její dcera, která vlasti pomáhá. „Kolikrát jsem ji už prosila, aby přijela sem, měla bych ji kde ubytovat. Ona ale říká, že není krysa, aby utíkala z lodi. Zároveň jsem na ni pyšná,“ dodala Ukrajinka. Sama se zapojuje do pomoci v Česku, například tlumočí.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném.
Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi – Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
Severní Korea dokončila stavbu nového námořního mola v Sohe na severozápadě země, které slouží jako hlavní severokorejské středisko pro vypouštění špionážních satelitů a raketových testů. Dokončení mola dokazují satelitní snímky, o kterých s odvoláním na satelitní společnost ICEYE dnes informovala agentura Reuters.
Molo v Sohe, které je vidět na snímcích, umožňuje přepravu větších raketových komponentů, než bylo dosud možné po železnici, uvedla společnost ICEYE ve svých zjištěních poskytnutých agentuře Reuters. Větší komponenty by umožnily začít ze Sohe odpalovat rakety s větším doletem.
V rámci rostoucích vojenských vazeb s Moskvou pravděpodobně Severní Korea získává od Ruska pomoc se svým satelitním programem výměnou za vyslání vojáků, kteří na straně Ruska bojují proti Ukrajině, uvedli jihokorejští představitelé.
Zdá se, že i ostatní Ukrajinci jsou naklonění oslavě Vánoc v prosinci. „Rozhodli jsme se s manželkou udělat Vánoce 25. prosince, jako se to dělá skoro na celém světě. Podle mě je to správné. Měly by být Vánoce a pak Nový rok, a ne naopak, Nový rok a Vánoce. Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, jak můžeme slavit Vánoce jako oni?“ řekl Ivanjuk Volodymyr serveru Perejaslav City.
„Měli bychom se odklonit od sovětských tradic a slavit tento svátek jako celý civilizovaný svět, 25. prosince. Navíc jsme evropsky orientovaná země a Evropané to touto dobou slaví,“ řekla Vitalina Osipová.
Zaznívají ale i protiargumenty. „Podle některých historiků a etnografů k nám tradice slavit Vánoce 7. ledna nepřišla z Moskvy, ale vznikla v Kyjevské Rusi a odtud se rozšířila do současných ruských zemí,“ uvedl web astrophe.ua.
Ukrajinské studentky Alina a Kateřina uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce tu pro ně jsou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebudou, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.
„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.
Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. A nechystá se tam zatím ani Mariya. Sice by ráda viděla rodinu a přátele, kteří na Ukrajině zůstali, jak ale sama říká: Pomůže jedině tehdy, když zůstane živá.
