Raketa v Kryvém Rihu zabila i batole (†1,5). Zelenskyj: Rusové mají munici ještě na pár rozsáhlých útoků
Rusko má dostatek munice pro několik dalších rozsáhlých vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl dnes v projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva od října útočí na energetickou infrastrukturu a města na Ukrajině, masivní útok podnikla naposledy v pátek ráno.
„Bez ohledu na to, v co doufají ti uctívači raket z Moskvy, (útoky) nezmění rozložení sil v této válce. Mají pořád dost střel na několik podobných útoků. My máme dostatek sebedůvěry a odhodlání, abychom jim to po těchto úderech vrátili,“ řekl Zelenskyj v pravidelném večerním proslovu.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo téměř před deseti měsíci, letos 24. února. Na energetickou infrastrukturu sousední země a na tamní města začalo útočit s přicházející zimou, Ukrajina se kvůli tomu potýká s výpadky elektřiny, tepla, světla i vody.
Výbuchy otřásly Kyjevem a dalšími městy i v pátek. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl po útocích ministr energetiky Herman Haluščenko. Tři lidé zemřeli a další utrpěli zranění, když ruská střela zasáhla obytnou budovu ve městě Kryvyj Rih.
Agentura Ukrinform s odvoláním na šéfa Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka mezitím napsala, že v troskách domu ve městě Kryvyj Rih, který zasáhla ruská střela, se našlo tělo rok a půl starého chlapce. Celkem tak ruský útok v tomto městě zabil čtyři lidi - čtyřiašedesátiletou ženu a mladý pár s jejich malým synem, poznamenal Ukrinform. Další lidé včetně dětí utrpěli zranění. Čtyři zraněné hlásí vedení Kyjevské oblasti.
Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 60 ze 76 ruských střel, což dnes zopakoval i Zelenskyj.
Voda podle prezidenta kvůli výpadkům elektřiny dnes netekla v Kyjevě a dalších 14 oblastech. Na opravách energetické sítě se pracuje, Zelenskyj nicméně vyzval Ukrajince k trpělivosti.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
