V Bruselu „upekli“ další sankce proti Rusku. Zasáhnou i vývoz smrtících chemikálií
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes večer shodli na novém balíčku sankcí proti Rusku, potvrdilo na twitteru české předsednictví v Radě EU. V pořadí devátá sada postihů zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu má mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely. Sankční seznam by se měl rozšířit o téměř dvě stovky lidí a subjektů včetně tří ruských bank.
Evropská komise navrhla novou sankční sadu minulý týden a původně se hovořilo o tom, že by ji mohli schválit již ministři zahraničí na zasedání začátkem tohoto týdne. Mimo jiné kvůli sporům o dřívější sankce na vývoz ruských hnojiv, jejichž přísun do méně vyspělých zemí světa chtěly některé unijní státy zajistit, se však jednání o balíčku protáhlo. Velvyslanci k dohodě dospěli až na dnešním zasedání probíhajícím současně se summitem unijních lídrů.
Unie nově počítá s omezením vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by Rusko mohlo využít pro vojenské účely. Zákaz exportu se má týkat například motorů využívaných v dronech, jež Moskva používá k útokům na ruské civilní cíle a energetickou infrastrukturu.
Zdroj obeznámený s průběhem jednání večer novinářům sdělil, že schválení nové sady postihů zdržovaly zejména polemiky o výjimkách spojených se zajištěním potravinové bezpečnosti a také spor kolem maďarského návrhu odstranit ze sankčního seznamu čtyři jména. Reportér rozhlasové společnosti RFE/RL Rikard Jozwiak na twitteru uvedl, že výjimky v konečném návrhu zůstaly, přičemž text specifikuje, že každý členský stát může zohledňovat své národní zájmy.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
