Velitel ukrajinské armády: Rusové se znovu pokusí dobýt Kyjev, cvičí 200 tisíc vojáků
Rusové cvičí okolo 200 000 nových vojáků a nepochybuji, že znovu vyrazí na Kyjev, uvedl velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v rozhovoru, který poskytl časopisu The Economist. Výňatky z rozhovoru zveřejnila ukrajinská média.
„V Rusku mobilizace zafungovala. Není pravda, že jejich problémy jsou tak strašné, že tito lidé nebudou bojovat. Budou bojovat. Car jim nařídil jít do boje, a tak půjdou bojovat,“ řekl Zalužnyj. „Studoval jsem dějiny dvou čečenských válek a všechno bylo stejné. Je možné, že nejsou tak dobře vybaveni, ale stejně pro nás představují problém. Podle našich odhadů mají v záloze 1,2 až 1,5 milionu lidí,“ dodal.
The Economist uvedl, že Zalužnyj společně s prezidentem Volodymyrem Zelenským a velitelem pozemních vojsk generálem Oleksandrem Syrským varovali, že příští měsíce budou kritické.
Rusko podle nich soustřeďuje vojáky a zbraně a už v lednu, ale pravděpodobněji na jaře by mohlo začít novou velkou ofenzivu z Donbasu na východě Ukrajiny, z jihu nebo dokonce z Běloruska, tedy ze severu. Ruská vojska se budou snažit vytlačit ukrajinské síly z osvobozených území, a dokonce se mohou podruhé pokusit dobýt Kyjev, jako na počátku války.
Mezitím se Rusové na frontě dlouhé 1500 kilometrů snaží podle generála ukrajinské síly vyčerpat a zabránit jim v přeskupování. Ukrajinské velení si podle Zalužného spočítalo, kolik potřebuje tanků, děl a dalších zbraní. „Na to se teď musíme soustředit. Ať mi odpustí vojáci v zákopech, ale teď je důležitější soustředit se na nahromadění zásob pro ještě více vyčerpávající a těžší boje, které mohou vypuknout v příštím roce,“ upozornil.
Zalužnyj je přesvědčen, že Rusové podobně jako za druhé světové války někde za Uralem chystají nové síly. „Chystají munici, nemají ji sice moc dobrou, ale přeci jen. Nebudou to zdroje, které by mohli nasadit za dva roky příměří. Budou bídné, s velmi nízkým bojovým potenciálem, dokonce jestli posílí armádu o milion lidí, aby zavalili nepřítele mrtvolami, jak to dělával (sovětský maršál Georgij) Žukov, ale stejně to nepřinese žádoucí výsledek,“ poznamenal.
Velitel ruských vojsk generál Sergej Surovikin podle západních zdrojů vždy předpokládal, že konflikt s Ukrajinou potrvá mnoho let.
Zmrazení konfliktu by ale zopakovalo chyby, které předcházely ruskému vpádu z 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin „donekonečna hovořil s vůdci Západu, kteří mu přitakávali, a mezitím chystal armádu k invazi“, upozornil Zalužnyj. V interview poukázal také na tenčící se ukrajinské zásoby munice pro klíčové zbraňové systémy.
Hlavní je nebát se nepřítele
Náčelník ukrajinského generálního štábu v interview také uvedl, že od vypuknutí války sesadil deset generálů a další se zastřelil. „Věřím svým generálům. Věřím Syrskému. Pokud mi říká, že potřebuje další brigádu, tak ji skutečně potřebuje,“ řekl s tím, že nespoléhá jen na vlastní rozum a naslouchá svým podřízeným. Za hlavní pokládá nebát se nepřítele. Boje na frontě dlouhé 1500 kilometrů ale vyčerpávají ukrajinské jednotky a nepřítel si počíná tak, aby jim nedovolil se přeskupit.
Jiný ukrajinský generál Oleksij Hromov dnes podle agentury Reuters varoval před snahou Kremlu přeměnit konflikt v dlouhou ozbrojenou konfrontaci. „Hlavním strategickým cílem nepřítele zůstává uchvátit celé území naší země a nedovolit euroatlantickou integraci Ukrajiny,“ prohlásil.
Hromov stejně jako mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o den dříve vyloučil vánoční příměří.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
