Putin zrušil tiskovku i milovaný hokejový zápas: Potíže se zdravím, nebo obava z kritiky?
Ruský prezident Vladimir Putin letos ruší svou každoroční tiskovou konferenci i tradiční hokejový zápas třetí ligy. Zápasu se přitom účastnil i roku 2020 navzdory protipandemickým opatřením. Několikahodinovou tiskovou konferenci, na kterou bývají každý prosinec zvány stovky domácích i zahraničních novinářů, Putin za celou dobu své vlády téměř nevynechal. Pravidelné události se podle západních médií rozhodl zrušit pravděpodobně proto, že nechce čelit otázkám k selhávající invazi. Někteří diskutují i o prezidentově zhoršeném zdravotním stavu.
Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve svém prohlášení potvrdil, že Putin letos ruší obě významné mediální události. Důvod vůdcova rozhodnutí neuvedl. Novoroční zápas třetí ligy, kterou Putin v roce 2011 sám založil, nevynechal ani v době pandemie viru SARS-CoV-2. V aréně na Rudém náměstí v Moskvě se k němu ten rok připojil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
Prosinec bez čtyřhodinového monologu?
Důvod neuvedl ani ke zrušení velké tiskové konference, kterou na konci každého roku živě vysílá ruská státní televize. Putin si v minulých letech zval průměrně kolem pěti set domácích a zahraničních novinářů, rekordní účast zaznamenala Moskva v roce 2019, kdy se k události připojilo 1 895 novinářů. Putin v rámci sešlosti tradičně zodpovídá dotazy několik hodin, loni s tiskem hovořil déle než čtyři hodiny.
V týdnech předtím, než se vůdce rozhodl mediální událost zcela zrušit, Kreml prohlásil, že se letos budou moci zúčastnit výhradně ruští novináři. Jak uvádí britský server DailyMail, Putin došel k rozhodnutí zřejmě proto, že nechce čelit otázkám souvisejícím s neúspěšnou invazí na Ukrajinu, a jelikož s přibývajícími měsíci začíná válku kritizovat čím dál tím větší počet ruských občanů, hlavní politickou událost roku definitivně smetl ze stolu.
Zdroje z Kremlu: Putin by to nezvládl
O obavách z kritiky mluví i list The Moscow Times, jenž se odvolává na šest činitelů z Kremlu a vlády. „Nikdo nemůže poskytnout stoprocentní záruku“, že se takový útok (kritický, pozn. red.) neodehraje, řekl listu jeden z kremelských činitelů. „Prezident si toho byl vědom a byl to silný argument proti uspořádání tiskové konference,“ dodal.
Přípravy na tiskovou konferenci přitom byly podle šesti činitelů v pokročilém stadiu. Úředníci si podle listu přáli zůstat v anonymitě, aby mohli mluvit otevřeně. „Hovořilo se o situaci na frontových liniích a jak se nevyvíjí nejpříznivěji,“ uvedl kremelský činitel, podle něhož se však všichni domnívali, že Putin si s tím poradí. Minulý měsíc se ovšem začaly mezi nejvyššími představiteli objevovat pochybnosti, píše The Moscow Times.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
