Putin zrušil tiskovku i milovaný hokejový zápas: Potíže se zdravím, nebo obava z kritiky?
Ruský prezident Vladimir Putin letos ruší svou každoroční tiskovou konferenci i tradiční hokejový zápas třetí ligy. Zápasu se přitom účastnil i roku 2020 navzdory protipandemickým opatřením. Několikahodinovou tiskovou konferenci, na kterou bývají každý prosinec zvány stovky domácích i zahraničních novinářů, Putin za celou dobu své vlády téměř nevynechal. Pravidelné události se podle západních médií rozhodl zrušit pravděpodobně proto, že nechce čelit otázkám k selhávající invazi. Někteří diskutují i o prezidentově zhoršeném zdravotním stavu.
Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve svém prohlášení potvrdil, že Putin letos ruší obě významné mediální události. Důvod vůdcova rozhodnutí neuvedl. Novoroční zápas třetí ligy, kterou Putin v roce 2011 sám založil, nevynechal ani v době pandemie viru SARS-CoV-2. V aréně na Rudém náměstí v Moskvě se k němu ten rok připojil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
Prosinec bez čtyřhodinového monologu?
Důvod neuvedl ani ke zrušení velké tiskové konference, kterou na konci každého roku živě vysílá ruská státní televize. Putin si v minulých letech zval průměrně kolem pěti set domácích a zahraničních novinářů, rekordní účast zaznamenala Moskva v roce 2019, kdy se k události připojilo 1 895 novinářů. Putin v rámci sešlosti tradičně zodpovídá dotazy několik hodin, loni s tiskem hovořil déle než čtyři hodiny.
V týdnech předtím, než se vůdce rozhodl mediální událost zcela zrušit, Kreml prohlásil, že se letos budou moci zúčastnit výhradně ruští novináři. Jak uvádí britský server DailyMail, Putin došel k rozhodnutí zřejmě proto, že nechce čelit otázkám souvisejícím s neúspěšnou invazí na Ukrajinu, a jelikož s přibývajícími měsíci začíná válku kritizovat čím dál tím větší počet ruských občanů, hlavní politickou událost roku definitivně smetl ze stolu.
Zdroje z Kremlu: Putin by to nezvládl
O obavách z kritiky mluví i list The Moscow Times, jenž se odvolává na šest činitelů z Kremlu a vlády. „Nikdo nemůže poskytnout stoprocentní záruku“, že se takový útok (kritický, pozn. red.) neodehraje, řekl listu jeden z kremelských činitelů. „Prezident si toho byl vědom a byl to silný argument proti uspořádání tiskové konference,“ dodal.
Přípravy na tiskovou konferenci přitom byly podle šesti činitelů v pokročilém stadiu. Úředníci si podle listu přáli zůstat v anonymitě, aby mohli mluvit otevřeně. „Hovořilo se o situaci na frontových liniích a jak se nevyvíjí nejpříznivěji,“ uvedl kremelský činitel, podle něhož se však všichni domnívali, že Putin si s tím poradí. Minulý měsíc se ovšem začaly mezi nejvyššími představiteli objevovat pochybnosti, píše The Moscow Times.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
