Putin zrušil tiskovku i milovaný hokejový zápas: Potíže se zdravím, nebo obava z kritiky?
Ruský prezident Vladimir Putin letos ruší svou každoroční tiskovou konferenci i tradiční hokejový zápas třetí ligy. Zápasu se přitom účastnil i roku 2020 navzdory protipandemickým opatřením. Několikahodinovou tiskovou konferenci, na kterou bývají každý prosinec zvány stovky domácích i zahraničních novinářů, Putin za celou dobu své vlády téměř nevynechal. Pravidelné události se podle západních médií rozhodl zrušit pravděpodobně proto, že nechce čelit otázkám k selhávající invazi. Někteří diskutují i o prezidentově zhoršeném zdravotním stavu.
Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve svém prohlášení potvrdil, že Putin letos ruší obě významné mediální události. Důvod vůdcova rozhodnutí neuvedl. Novoroční zápas třetí ligy, kterou Putin v roce 2011 sám založil, nevynechal ani v době pandemie viru SARS-CoV-2. V aréně na Rudém náměstí v Moskvě se k němu ten rok připojil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
Prosinec bez čtyřhodinového monologu?
Důvod neuvedl ani ke zrušení velké tiskové konference, kterou na konci každého roku živě vysílá ruská státní televize. Putin si v minulých letech zval průměrně kolem pěti set domácích a zahraničních novinářů, rekordní účast zaznamenala Moskva v roce 2019, kdy se k události připojilo 1 895 novinářů. Putin v rámci sešlosti tradičně zodpovídá dotazy několik hodin, loni s tiskem hovořil déle než čtyři hodiny.
V týdnech předtím, než se vůdce rozhodl mediální událost zcela zrušit, Kreml prohlásil, že se letos budou moci zúčastnit výhradně ruští novináři. Jak uvádí britský server DailyMail, Putin došel k rozhodnutí zřejmě proto, že nechce čelit otázkám souvisejícím s neúspěšnou invazí na Ukrajinu, a jelikož s přibývajícími měsíci začíná válku kritizovat čím dál tím větší počet ruských občanů, hlavní politickou událost roku definitivně smetl ze stolu.
Zdroje z Kremlu: Putin by to nezvládl
O obavách z kritiky mluví i list The Moscow Times, jenž se odvolává na šest činitelů z Kremlu a vlády. „Nikdo nemůže poskytnout stoprocentní záruku“, že se takový útok (kritický, pozn. red.) neodehraje, řekl listu jeden z kremelských činitelů. „Prezident si toho byl vědom a byl to silný argument proti uspořádání tiskové konference,“ dodal.
Přípravy na tiskovou konferenci přitom byly podle šesti činitelů v pokročilém stadiu. Úředníci si podle listu přáli zůstat v anonymitě, aby mohli mluvit otevřeně. „Hovořilo se o situaci na frontových liniích a jak se nevyvíjí nejpříznivěji,“ uvedl kremelský činitel, podle něhož se však všichni domnívali, že Putin si s tím poradí. Minulý měsíc se ovšem začaly mezi nejvyššími představiteli objevovat pochybnosti, píše The Moscow Times.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
