Putin zrušil tiskovku i milovaný hokejový zápas: Potíže se zdravím, nebo obava z kritiky?
Ruský prezident Vladimir Putin letos ruší svou každoroční tiskovou konferenci i tradiční hokejový zápas třetí ligy. Zápasu se přitom účastnil i roku 2020 navzdory protipandemickým opatřením. Několikahodinovou tiskovou konferenci, na kterou bývají každý prosinec zvány stovky domácích i zahraničních novinářů, Putin za celou dobu své vlády téměř nevynechal. Pravidelné události se podle západních médií rozhodl zrušit pravděpodobně proto, že nechce čelit otázkám k selhávající invazi. Někteří diskutují i o prezidentově zhoršeném zdravotním stavu.
Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve svém prohlášení potvrdil, že Putin letos ruší obě významné mediální události. Důvod vůdcova rozhodnutí neuvedl. Novoroční zápas třetí ligy, kterou Putin v roce 2011 sám založil, nevynechal ani v době pandemie viru SARS-CoV-2. V aréně na Rudém náměstí v Moskvě se k němu ten rok připojil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
Prosinec bez čtyřhodinového monologu?
Důvod neuvedl ani ke zrušení velké tiskové konference, kterou na konci každého roku živě vysílá ruská státní televize. Putin si v minulých letech zval průměrně kolem pěti set domácích a zahraničních novinářů, rekordní účast zaznamenala Moskva v roce 2019, kdy se k události připojilo 1 895 novinářů. Putin v rámci sešlosti tradičně zodpovídá dotazy několik hodin, loni s tiskem hovořil déle než čtyři hodiny.
V týdnech předtím, než se vůdce rozhodl mediální událost zcela zrušit, Kreml prohlásil, že se letos budou moci zúčastnit výhradně ruští novináři. Jak uvádí britský server DailyMail, Putin došel k rozhodnutí zřejmě proto, že nechce čelit otázkám souvisejícím s neúspěšnou invazí na Ukrajinu, a jelikož s přibývajícími měsíci začíná válku kritizovat čím dál tím větší počet ruských občanů, hlavní politickou událost roku definitivně smetl ze stolu.
Zdroje z Kremlu: Putin by to nezvládl
O obavách z kritiky mluví i list The Moscow Times, jenž se odvolává na šest činitelů z Kremlu a vlády. „Nikdo nemůže poskytnout stoprocentní záruku“, že se takový útok (kritický, pozn. red.) neodehraje, řekl listu jeden z kremelských činitelů. „Prezident si toho byl vědom a byl to silný argument proti uspořádání tiskové konference,“ dodal.
Přípravy na tiskovou konferenci přitom byly podle šesti činitelů v pokročilém stadiu. Úředníci si podle listu přáli zůstat v anonymitě, aby mohli mluvit otevřeně. „Hovořilo se o situaci na frontových liniích a jak se nevyvíjí nejpříznivěji,“ uvedl kremelský činitel, podle něhož se však všichni domnívali, že Putin si s tím poradí. Minulý měsíc se ovšem začaly mezi nejvyššími představiteli objevovat pochybnosti, píše The Moscow Times.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
