Mobilizovaný Rus odmítl bojovat: V armádě mu vyhrožovali pohřbením zaživa i zastřelením
Mobilizovaný ruský voják tvrdí, že ho v armádě za jeho odmítání jít bez výcviku bojovat do přední linie bili, spouštěli do šachty kanalizace, vyhrožovali mu pohřbením zaživa a ostatní vojáci také imitovali jeho zastřelení. O příběhu 25letého Romana Martynova z Brjanské oblasti informoval na sociálních sítích ruský ochránce lidských práv Pavel Čikov.
Martynov byl podle Čikova povolán do armády 24. září a už 1. října, tedy za týden, se ocitl v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Následující den odmítl bojovat, kvůli čemuž skončil ve „sklepě pro odmítače“, tedy v provizorním vězení. Poté, co se v médiích objevilo video, které údajně zachycuje podmínky v podobné kobce pro ruské vojáky odmítající bojovat, Martynova obvinili, že byl v kontaktu s novináři, a začali ho mučit.
Jeden člověk ho údajně bil ve vojenských rukavicích do hlavy a do trupu. Potom ho údajně donutili stoupnout si čelem ke zdi, zatímco někdo za jeho zády střílel do vzduchu ze samopalu. Se zavázanýma očima a svázanýma rukama ho spouštěli do šachty kanalizace, tvrdí také podle Čikova voják.
„Šachta byla úzká a bez vody, hluboká asi 1,5 metru. Nedali mi možnost postavit se, seděl jsem na dně na bobku. Ozbrojení lidé mi pak řekli, že mě zakopou zaživa, pokud neřeknu pravdu. Aby dodali výhrůžkám na věrohodnosti, začali přímo do šachty shazovat hlínu,“ popsal Martynov.
Vojáka nakonec podle Čikova v půlce listopadu zdravotní komise dočasně zprostila od povinností vojenské služby. Minulý týden se Martynovi podařilo dostat do Moskvy, kde se obrátil na právníka a podal trestní oznámení.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
