Hrozba jaderné války se zvyšuje a Poláci by rádi kus Ukrajiny, tvrdí Putin. „Operace“ se prý protáhne
Rusko je v případě potřeby připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin. Varoval, že narůstá hrozba jaderného konfliktu. Rusko podle něj nemělo jinou možnost, než se v únoru uchýlit k vojenské intervenci poté, co Západ už v roce 2014 zahájil na Ukrajině konflikt. Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem její celistvosti a suverenity může být Rusko, tvrdil dnes také bez konkrétních důkazů ruský prezident.
Hrozba jaderného konfliktu roste a Poláci chtějí kus Ukrajiny, tvrdí Putin
„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbude, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl Putin na jednání rady pro lidská práva. Jaderné zbraně Rusko vnímá jako obranný prostředek a použilo by je prý jen při odvetném úderu. Hrozba jaderného konfliktu ale roste, sdělil také ruský lídr. Prohlásil, že Rusko má k dispozici vyspělejší a modernější zbraně než jakákoli jiná jaderná mocnost.
Putin kromě toho na dnešní schůzi obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. Kdyby Rusko intervenci nezahájilo, hrozila by podle něj Ukrajině například agrese ze strany Polska. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, v Polsku tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území, která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS. Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence ruské agresi se bránícího Kyjeva, přes polské území na Ukrajinu míří většina západní vojenské pomoci.
Putin jako Petr Veliký
Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle Putina skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například Ruskem okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na dříve anektovaném poloostrově Krym. Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.
Ruský prezident se dnes také pokoušel rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a že ruští vojáci, nasazení na Ukrajině, hromadně opouštějí bojové pozice. Putin podle agentury Reuters připustil, že z bojů na Ukrajině se může stát dlouhý proces. Na Ukrajinu ale byla podle něj zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300 000 mobilizovaných Rusů. Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku.
Podle ruského prezidenta prý navíc není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali. Vojáci se naopak podle něj dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení. NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X. Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc. Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září. Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
