Známý historik opouští Rusko a míří do Česka. S Putinovou válkou nesouhlasí. A učit bude v Brně

Autor: ČTK - 
1. října 2022
19:56

Ruský historik Andrej Zubov, známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku, míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Zubov na svém facebookovém profilu napsal, že hranice do Finska překročil „na poslední chvíli před jejich zavřením“ a že doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu. Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot ČTK potvrdil, že Zubov by měl mít na půdě univerzity cyklus přednášek o dějinách Ruska ve 20. století.

„Vážení přátelé, včera večer jsme překročili hranice Finska, doslova na poslední chvíli před jejich zavřením. Velmi mě bolí, že jsem musel tento krok udělat. Doufám, že jen dočasně, na krátkou dobu,“ uvedl historik v příspěvku na sociální síti v pátek ráno. Andrej Zubov je dlouhodobým kritikem politiky Vladimira Putina. V roce 2014 byl poté, co se kriticky vyjádřil k ruské anexi Krymu, propuštěn z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.

V roce 2019 Masarykova univerzita Zubovi udělila čestný doktorát. „Můžu potvrdit informaci, že držitel čestného doktorátu Masarykovy univerzity, profesor Andrej Borisovič Zubov, uznávaný expert na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství a ruskou a srovnávací historii, opustil Moskvu i Rusko a aktuálně by se měl nacházet ve Finsku. S panem profesorem jsme domluvení, že pokud vše zdárně proběhne, měl by v průběhu několika následujících dní přicestovat do Brna,“ řekl ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot s tím, že další podrobnosti bude možné zveřejnit až po příjezdu Zubova do Brna.

Zubov je absolventem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Nenastoupil však do diplomacie, nebyl totiž ochoten vstoupit do komunistické strany. Věnoval se historickému bádání. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala velký ohlas a řadu polemik.

Od roku 2001 Zubov působil v MGIMO na vedoucí pozici. V roce 2014 byl odvolán z funkce a propuštěn poté, co vyjádřil nesouhlas s moskevskou politikou vůči Ukrajině a na Krymu, která vyústila v připojení poloostrova k Rusku. Dnes se věnuje hlavně přednáškové činnosti. Nabídku na působení na Masarykově univerzitě dostal Zubov už v roce 2014 od tehdejšího rektora Mikuláše Beka. Tenkrát možnost přesídlení do Brna odmítl s vysvětlením, že chce pokračovat ve své práci v Rusku. V Brně alespoň přednášel.

Česká vláda rozhodla už v únoru, vzápětí po ruské invazi na Ukrajinu, o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Možnost pobývat v Česku ale dostávají podle ministerstva zahraničí odpůrci režimu.

8:40
Dnes

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.

„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.

O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.

7:59
Dnes

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s útoky proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Američané se též obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. Rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě, píše Wall Street Journal.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

7:56
Dnes

„Aliance nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat nějaké iniciativě. Zároveň neexistuje shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně pro Ukrajinu. Všechna ta pomoc, která se dneska dělá, tak je nesmrtícího, neletálního charakteru, pokud to řeší sekretariát NATO,“ podotkl šéf diplomacie Jan Lipavský v reakci na tezi hnutí ANO, že by muniční iniciativu mělo zaštiťovat NATO, ne ČR.

Zobrazit celý online

Video  Projev Vladimira Putina z 30. září 2022  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa