Známý historik opouští Rusko a míří do Česka. S Putinovou válkou nesouhlasí. A učit bude v Brně
Ruský historik Andrej Zubov, známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku, míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Zubov na svém facebookovém profilu napsal, že hranice do Finska překročil „na poslední chvíli před jejich zavřením“ a že doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu. Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot ČTK potvrdil, že Zubov by měl mít na půdě univerzity cyklus přednášek o dějinách Ruska ve 20. století.
„Vážení přátelé, včera večer jsme překročili hranice Finska, doslova na poslední chvíli před jejich zavřením. Velmi mě bolí, že jsem musel tento krok udělat. Doufám, že jen dočasně, na krátkou dobu,“ uvedl historik v příspěvku na sociální síti v pátek ráno. Andrej Zubov je dlouhodobým kritikem politiky Vladimira Putina. V roce 2014 byl poté, co se kriticky vyjádřil k ruské anexi Krymu, propuštěn z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.
V roce 2019 Masarykova univerzita Zubovi udělila čestný doktorát. „Můžu potvrdit informaci, že držitel čestného doktorátu Masarykovy univerzity, profesor Andrej Borisovič Zubov, uznávaný expert na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství a ruskou a srovnávací historii, opustil Moskvu i Rusko a aktuálně by se měl nacházet ve Finsku. S panem profesorem jsme domluvení, že pokud vše zdárně proběhne, měl by v průběhu několika následujících dní přicestovat do Brna,“ řekl ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot s tím, že další podrobnosti bude možné zveřejnit až po příjezdu Zubova do Brna.
Zubov je absolventem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Nenastoupil však do diplomacie, nebyl totiž ochoten vstoupit do komunistické strany. Věnoval se historickému bádání. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala velký ohlas a řadu polemik.
Od roku 2001 Zubov působil v MGIMO na vedoucí pozici. V roce 2014 byl odvolán z funkce a propuštěn poté, co vyjádřil nesouhlas s moskevskou politikou vůči Ukrajině a na Krymu, která vyústila v připojení poloostrova k Rusku. Dnes se věnuje hlavně přednáškové činnosti. Nabídku na působení na Masarykově univerzitě dostal Zubov už v roce 2014 od tehdejšího rektora Mikuláše Beka. Tenkrát možnost přesídlení do Brna odmítl s vysvětlením, že chce pokračovat ve své práci v Rusku. V Brně alespoň přednášel.
Česká vláda rozhodla už v únoru, vzápětí po ruské invazi na Ukrajinu, o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Možnost pobývat v Česku ale dostávají podle ministerstva zahraničí odpůrci režimu.
Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.
Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.
„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne.
Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.
„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.
V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.
„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.
O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.
