Středa 8. února 2023
Svátek slaví Milada, zítra Apolena
Jasno 0°C

Macron naštval nejen Kyjev slovy o Putinovi a Rusech: „Chce poskytnout záruky teroristům?!“

Aktualizováno -
4. prosince 2022
19:39
Autor: ČTK, swp - 
4. prosince 2022
18:07

Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států dnes kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Emmanuel Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině.

„Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron v rozhovoru po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.

Naštvaný Kyjev

Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. „Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?“ tázal se na twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být pohnáno k odpovědnosti. „Civilizovaný svět potřebuje 'bezpečnostní záruky' před barbarskými záměry postputinovského Ruska,“ napsal na sociálních sítích.

Kyjev, který sám usiluje o poválečné bezpečnostní záruky od západních států, odmítl jakékoli návrhy, že by měl být Putin po konfliktu odměněn ústupky, vzhledem k tomu, že agresorem je Rusko, uvedl FT.

Video  Americký prezident Joe Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron při ochodu z restaurace ve Washingtnu.  - Profimedia
Video se připravuje ...

Expremiér Finska: Záruky musí dát Rusové. Že nebudou útočit

Macron podle listu již dříve čelil kritice, že vůči Moskvě není dostatečně tvrdý poté, co například prohlásil, že Západ „by neměl ponižovat Rusko“ kvůli válce, protože i po skončení konfliktu bude stále jeho sousedem.

Bývalý premiér Finska, které v důsledku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o členství v NATO, Alexander Stubb, uvedl, že s Macronem zásadně nesouhlasí. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli zaměřit, jsou v zásadě neruské,“ napsal na twitteru. „Rusko musí nejprve zaručit, že nebude útočit na ostatní. Teprve pak můžeme začít diskutovat o (evropské bezpečnosti),“ dodal.

„Myšlenka, že ruskou invazi na Ukrajinu lze ukončit tím, že Západ poskytne Rusku bezpečnostní záruky, se dostává do pasti Putinova narativu, že Západ a Ukrajina jsou za tuto válku zodpovědné a Rusko je (nevinnou) obětí,“ řekl FT lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.

Macron dal za pravdu Putinovi?

Macronovy komentáře také podle deníku zdánlivě dávají za pravdu Putinovu tvrzení, že NATO se „rozšířilo“ směrem k ruským hranicím tím, že přijalo bývalé sovětské státy, a že to byl legitimní důvod pro invazi.

Aliance toto tvrzení důrazně popřela a zároveň pravidelně opakuje svou politiku „otevřených dveří“, podle níž se každý stát může rozhodnout požádat o vstup bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Moskva nemá právo žadatele vetovat.

„Řekněme si jasně, co jsme viděli na Ukrajině. Rusko nebylo vyprovokováno. Rusko nebylo ohroženo,“ řekl v sobotu americký ministr obrany Lloyd Austin. „Putinova válka není důsledkem rozšiřování NATO. Je příčinou expanze NATO,“ dodal.

V době, kdy válka vstupuje do desátého měsíce, západní představitelé uvedli, že se nekonají žádná formální jednání o ukončení konfliktu. USA a další spojenci Ukrajiny, včetně Francie, opakovaně uvedli, že bude na Zelenském, aby rozhodl o podmínkách, které jeho země přijme.

S Putinem mluvil Scholz

Rusko i USA, které stojí v čele západní obranné aliance, tento týden uvedly, že jsou ochotny spolu jednat, ačkoliv americký prezident Joe Biden to podmínil tím, že Putin musí projevit vůli ukončit válku na Ukrajině. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova zase jednání podmínil uznáním anexe čtyř ukrajinských oblastí Spojenými státy.

V telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem Putin v pátek řekl, že ruské jednání o míru s Ukrajinou narušuje západní podpora Kyjeva. Ten dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajina také dříve uvedla, že nechce jednat s Putinem, ale až s jeho nástupcem.

Macron v Bílém domě ve čtvrtek oznámil, že v „následujících dnech“ bude s Putinem hovořit. „Budu s ním nadále mluvit, protože se neustále snažíme předejít další eskalaci. Budu chtít mluvit například o bezpečnosti (ukrajinských) jaderných elektráren,“ řekl francouzský prezident.

Rusko a Ukrajina musí podle něj najít cestu k jednacímu stolu. „Ve správnou chvíli a za podmínek, které si určí Ukrajinci, jim pomůžeme zajistit mír,“ řekl Macron. Přímá jednání ukrajinské a ruské delegace se uskutečnila naposledy na konci března a neměla žádný výsledek. K jednání a dialogu vyzvaly i další světové mocnosti včetně Číny, Indie nebo Turecka.

Video  7 věcí, které jste nevěděli o Emmanuelu Macronovi  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa