Rusko se bude zodpovídat. Macron a Biden chtějí Rusy hnát k odpovědnosti za zvěrstva na Ukrajině
Francie a Rusko jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin. Stojí to ve společném prohlášení po dnešním jednání prezidentů Francie a USA Emmanuela Macrona a Joea Bidena v Bílém domě. Biden dnes před novináři prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by se k jednání sešel jen po konzultacích v rámci Severoatlantické aliance a až ve chvíli, kdy by dal šéf Kremlu jasně najevo svůj úmysl ruskou agresi na Ukrajině ukončit.
Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou jejím v odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné. Chtějí podpořit její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.
Macron na tiskové konferenci po jednání Bidenovi poděkoval za podporu Ukrajině, která se už od února brání ruské agresi. „Tato válka má přímý vliv na Evropu a Spojené státy se do našeho společného snažení rozhodly investovat mnoho,“ řekl Macron. Dodal, že společným cílem Francie a USA je udržitelný mír a Bidenův jednoznačný postoj je pro jeho dosažení zásadní.
Biden s Putinem jednat odmítá. Macron s ním mluvit bude dál
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k rozkladu už tak špatných diplomatických vztahů mezi Ruskem a Západem v čele se Spojenými státy. Jejich prezident dnes poznamenal, že s Putinem nyní nemá v úmyslu jednat. Sešel by se s ním prý pouze v případě, že by Putin prokázal úmysl válku ukončit, což podle Bidena zatím neudělal. „Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl Biden.
Macron naproti tomu dnes v Bílém domě oznámil, že s Putinem bude hovořit už v následujících dnech. „Budu s ním nadále mluvit, protože se neustále snažíme předejít další eskalaci. Budu chtít mluvit například o bezpečnosti jaderných elektráren,“ řekl francouzský prezident. Macron s Putinem v průběhu více než devět měsíců pokračující ruské invaze na Ukrajinu hovořil už několikrát bez jasného očividného výsledku.
Řešením konfliktu na Ukrajině je podle Macrona vyjednávání mezi válčícími stranami. „Nikdy ale nebudeme Ukrajince tlačit ke kompromisu, který pro ně není přijatelný. Protože jsou tolik stateční a brání své životy, svoji zemi a naše hodnoty. Chceme udržitelný mír a respektujeme právo Ukrajiny rozhodnout, kdy a za jakých podmínek bude jednat o svém území,“ prohlásil Macron.
Rusko a Ukrajina musí podle něj najít cestu k vyjednávacímu stolu. „Ve správnou chvíli a za podmínek, které si určí Ukrajinci, jim pomůžeme zajistit mír,“ prohlásil francouzský prezident. Přímá jednání ukrajinské a ruské delegace se uskutečnila naposledy na konci března a neměla žádný výsledek. K jednání a dialogu vyzvaly i další světové mocnosti včetně Číny, Indie nebo Turecka.
Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.
Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.
Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.
Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.
Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení.
Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.
Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou však zatím v dohlednu nejsou. List Ukrajinska pravda v listopadu s odvoláním na mluvčího Kremlu informoval, že ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mají za cíl přinutit ukrajinského Volodymyra Zelenského k jednáním. Ukrajina uvádí, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech a nechce jednání přímo s ruským prezidentem Putinem. Podmínkou Kyjeva také je, že ruská vojska opustí celé území Ukrajiny.
Macron a Biden dnes hovořili také o situaci v oblasti Indo-Pacifiku, postoji vůči Íránu, který podle obou prezidentů nesmí dospět k vyvinutí jaderné zbraně, ale dotkli se také otázek světové potravinové bezpečnosti, klimatických změn, energetiky i vesmíru.
V souvislosti s postojem k Číně se Biden a Macron dohodli, že budou koordinovat své reakce na „výzvy, které představuje, především v oblasti lidských práv“. S Čínou hodlají spolupracovat „v důležitých globálních otázkách“, například právě při řešení změny klimatu.
„Kdybych měl vyjmenovat, v jakých všech oblastech Spojené státy a Francie spolupracují, byli bychom tu do večeře,“ řekl Biden na tiskové konferenci po jednání s Macronem.Prezidenti se i s manželkami, Jill Bidenovou a Brigitte Macronovou, se znovu setkají později večer u státní večeře v Bílém domě.
