Česko se musí chystat na válku velkého rozsahu, varuje náčelník generálního štábu Řehka
Česká armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Na každoročním velitelském shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že i přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů. Vojáky proto vyzval k „brutální efektivitě“. Řekl také, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty.
Válce na Ukrajině podle Řehky nasvědčovala řada indicií, a to ještě před rokem 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. „Naše západní společnosti to ale nechtěly vidět a těm, co to viděli, nechtěly naslouchat,“ poznamenal.
„Nemusíme se přesvědčovat, že eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste. Vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ řekl Řehka. Dodal, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, Česka by se to dotklo okamžitě a jeho armáda by byla aktivním účastníkem od první minuty.
„Území České republiky, naše infrastruktura a naši spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách,“ uvedl. „Je také dobré mít na paměti, že řada zbraňových systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území. Situace je vážná a my musíme reagovat,“ doplnil.
Řehka, pro kterého je dnešní vystoupení na velitelském shromáždění prvním ve funkci náčelníka generálního štábu, označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. K ní chce směřovat v pěti prioritních oblastech, které již představil dříve. První je vojenská revize obrany. Prozkoumat chce reálnost obranných plánů a to, nakolik odpovídají současné situaci.
Dalším bodem je zpracování vize válčení budoucnosti pro českou armádu. Poznamenal, že když se nakupují zbraně, které budou v armádě sloužit další čtyři desítky let, je nezbytně nutné mít dobrou představu o podobě budoucího válčení.
Za nutné také považuje zrychlit modernizaci armády, a to od velení a řízení, zpravodajské podpory až po palbu nebo ochranu sil. Poznamenal, že je nutné využít současnou společenskou vůli investovat do obrany. „Zároveň ale musíme striktně prioritizovat a být brutálně efektivní. Pravda je totiž taková, že i přes nárůst rozpočtu nebudeme mít ani teď dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů,“ řekl.
Zopakoval, že války vyhrávají lidé, nikoli zbraně. Současný personální model armády je podle něj neudržitelný. „Armáda není naplněná, stárne a je potřeba to systémově změnit,“ řekl. Pátou prioritou je přispění „ke kultivaci strategické diskuse o obraně České republiky“.
Jako poučení z války na Ukrajině vidí to, že nelze jen spoléhat, že někdo přijde na pomoc, když pro to daná země sama neudělá maximum. Řekl, že armáda získala cenné zkušenosti v protiteroristických a dalších operacích a musí si je zachovat. „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ uvedl.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
