Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl dnes večer v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který byl v debatním duelu s Fialou, řekl, že české firmy by za jeho případné vlády dostaly licence na export vojenského materiálu na Ukrajinu. „Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky,“ uvedl mimo jiné na dotaz ohledně podpory Ukrajiny vládou, v níž by bylo hnutí ANO. „Platíme do Evropské unie 60 miliard korun ročně. EU významně pomáhá Ukrajině. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, jsou tam obrovské částky na podporu, takže pomáháme,“ dodal expremiér.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.
Neformální summit EU v Kodani skončil, prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuze o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině pouhou hodinu.
Jednání o obraně se podle bruselského serveru Politico neprotáhlo kvůli neshodám, ale kvůli tomu, že se chtěli vyjádřit všichni. Dánské předsednictví přitom vzhledem k důležitosti tématu nechtělo nikoho přerušovat. Původně plánovaná diskuse na dvě hodiny se tak protáhla.
