Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, prozatím přejeme dobrou noc.
V Rusku už není afghánské vládnoucí hnutí Tálibán zakázanou teroristickou organizací. Příslušné rozhodnutí ruského nejvyššího soudu totiž vstoupilo v platnost, a tak byly provedeny odpovídající změny i v seznamu teroristických organizací, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na údaje ruské tajné služby FSB. V seznamu je nyní uvedeno, že zákaz Tálibánu byl pozastaven.
Ruský nejvyšší soud minulý měsíc vyhověl žádosti generálního prokurátora Igora Krasnova pozastavit zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
„Páni prezidenti! Vaše jednání budou pokračovat, jednání vašich delegací budou pokračovat. Prosím, předejte si navzájem civilisty," apeluje nositel Nobelovy ceny míru, bývalý šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, na prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Na Ukrajině uvězněné stoupence 'ruského světa' výměnou za odpůrce války uvězněné v ruských věznicích a táborech. Nebyla praxe výměny civilistů za civilisty. Ale musíme s tím začít. Předejte je, dokud jsou naživu! Začněte s dospívajícími, ženami, nemocnými a s těmi, co mají doma (malé) děti,“ vyzval Muratov hlavy obou znepřátelených zemí a zdůraznil, že případná výměna civilistů by mohla přiblížit vytoužený mír."
Rusko a Ukrajina o víkendu završily dosud největší výměnu válečných zajatců, tisíc za tisíc. Součástí této výměny byla i páteční výměna 120 civilistů.
