Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ocenila, že dnes ministři zahraničí EU schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. V současné době podle ní pokračují práce již na sedmnáctém sankčním balíčku. Ten by mohl být podle zdrojů ČTK hotový už v březnu.
„Je jasné, že prohlášení přicházející ze Spojených států nás všechny znepokojují,“ reagovala Kallasová na vývoj ve vztazích mezi USA, EU a Ukrajinou. „Měli jsme rozdílné názory již dříve, ale vždy jsme je dokázali vyřešit a očekáváme, že se nám to podaří i tentokrát,“ dodala. Právě kvůli navázání dalších kontaktů s americkou administrativou odjíždí v úterý do USA, kde se má ve středu a ve čtvrtek setkat se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a dalšími americkými představiteli.
Policie se v současné době setkává s celou paletou útočných operací vůči ČR. Útoky směrují proti celé společnosti, nezaměřují se na konkrétní jednotlivce, ale snaží se narušit fungování celého státu. V Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody to dnes řekl náměstek ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiří Nový. Připomněl i žhářský útok na autobusy pražského dopravního podniku v garážích na pražském Klíčově.
„Z mého pohledu jsme ve válce,“ řekl Nový. Český stát podle něj čelí nejen kybernetickým útokům, ale i dezinformačním vlnám nebo dlouhodobému zpochybňování schopnosti státu zajistit základní hodnoty, na kterých stojí. Protivník nerozlišuje cíle a útočí na cokoli, popsal.
Žhářský útok v Praze byl jen jedním z mnoha, které se odehrály třeba v Polsku nebo v pobaltských zemích. Způsob provedení je velmi podobný a spočívá v náboru osob z ohrožených sociálních skupin a nezaměstnaných. V poslední době zpravodajské služby v západní Evropě upozorňují, že jsme na prahu nové vlny útoků. Sabotáže se uskuteční prostřednictvím živých kurýrů s výbušným zařízením, kteří se budou snažit zasáhnout společnost na živých místech, varoval.
Upozornil, že společnost je plná citlivých technologií a různých míst, která jsou z bezpečnostního hlediska problematická, jako jsou třeba benzinové čerpací stanice, plynové přečerpávací stanice nebo například produktovody. Cílem útoků je podle Nového vyvolat strach v populaci, oslabit důvěru ve fungování právního státu i ve smysluplnost pomoci Ukrajině.
Podporovatelky Ukrajiny považují za čest přijetí prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě, znamená to pro ně i vyjádření budoucí české podpory napadené zemi. Hlava státu se dnes setkala se zhruba čtyřmi desítkami podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností. Některé z dobrovolnic, které hovořily s novináři, vozí pomoc přímo na frontu.
„Jezdíme jednou za měsíc, možná i dvakrát přímo k frontové linii. Vyrábíme a dodáváme všechno podle požadavků vojáků. Půl díla děláme my tady, další část se dodělává tam,“ řekla Lesja Kopčuková ze spolku Spark, který vyrábí například batohy pro dronaře. „Montujeme občas i drony, ale jen část vyrobíme, zbytek dodělávají vždycky vojáci,“ dodala.
Na Ukrajinu její spolek dodává také například terénní vozy, Kopčuková je zároveň součástí rehabilitačního centra pro ženy, které byly v zajetí. „Ta hrůza je tak velká, silná. Těžko se potom žena dostává na nějaký aspoň trošku normální život,“ řekla. Po vyslechnutí některých příběhů nemůže i několik dní spát, neboť si představuje, kolik lidí je stále v zajetí mučeno, uvedla. „Válečné zločiny, které Rusko dělá vůči ukrajinskému lidu, pokračují dál. Ve velkém,“ řekla.
