Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Jihlava by chtěla mít kromě romských i dva ukrajinské asistenty prevence kriminality. Město předpokládá, že by městské policii mohli pomoci víc se přiblížit k ukrajinské komunitě, která je v krajské Jihlavě velká, a přispět k tomu, že bude strážníkům víc důvěřovat. Po čtvrtečním jednání městské rady to dnes řekl primátor Petr Ryška (ODS).
„Máme čtyři místa pro romské asistenty, chceme tady ještě dva ukrajinské,“ řekl primátor. Na nové asistenty město požádá o dotaci. Ryška předpokládá, že by mohli nastoupit někdy příští rok zjara, pokud se podaří najít vhodné uchazeče. Uvedl, že pokud ví, v některých městech už ukrajinští asistenti jsou.
Podle předpokladu radnice je v padesátitisícové Jihlavě okolo 7000 lidí z Ukrajiny. „Přece jenom ta komunita je tady velká, nějaké problémy s tím jsou, a myslíme, že bychom se tím k nim mohli trošičku přiblížit,“ řekl primátor k ukrajinským asistentům prevence kriminality. Nepovažuje za podstatné, jak dlouho ve městě případní zájemci žijí.
„Pro mě je důležité, aby to byl co nejkvalitnější člověk, aby nám pomohl,“ uvedl Ryška. Ukrajinští asistenti by se měli pohybovat v lokalitách s největším pohybem cizinců, například ve spodní části náměstí, na sídlišti Březinky nebo v létě v parcích.
Ruský vojenský soud dnes uložil tři roky vězení moskevskému komunálnímu politikovi Alexeji Gorinovovi za schvalování terorismu. Informuje o tom server Mediazona. Tento kritik války na Ukrajině si ovšem už odpykává sedmiletý trest uložený dříve.
Nynější trest se tak podle Mediazony započítá do předchozího, ale jeho zbývajících pět let odsouzený stráví v trestanecké kolonii s přísným režimem. Dnes měl Gorinov na svetru připevněný symbol míru a v ruce držel papír s protiválečnými hesly.
Podle ruských vyšetřovatelů Gorinov při pobytu ve vězeňské nemocnici hovořil se spoluvězněm o ukrajinském útoku na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský Krym s ruskou pevninou a prohlásil: „No tak ho vyhodili do povětří – a co? Válka pokračuje.“ O ukrajinském pluku Azov, který Rusko považuje za teroristickou organizaci, poznamenal: „Co je to za zlo? Jsou to ozbrojené síly.“
Mediazona píše, že Gorinova udali spoluvězni, kteří podle něho spolupracují s vězeňskou službou. Jeho obhájci poznamenali, že Gorinov nebyl iniciátorem těchto rozhovorů, které další vězni tajně nahrávali. Podle advokátů se jejich klient stal obětí provokace.
Rostou ztráty mezi dobrovolníky, tedy těmi, kteří se ruské armádě upsali po zahájení invaze na Ukrajině. Informuje o tom ruská BBC. Jejich podíl tvoří 22 procent z celkového počtu potvrzených ztrát na ruské straně, uvedla stanice s tím, že někteří dobrovolníci umírají během dvou až čtyř týdnů od svého vyslání na frontu.
Před rokem podle BBC představovali 14 procent ztrát. Podíl odsouzenců na ruských ztrátách se podle BBC naopak snížil z 26 procent loni v listopadu na současných 18 procent.
„V obou zemích je počet padlých v boji v poměru k počtu obyvatel vyšší než ztráty, které utrpěly Spojené státy ve vietnamské a korejské válce dohromady,“ napsal The Economist. Počet ruských a ukrajinských padlých se podle něj blíží americkým ztrátám ve druhé světové válce. Ztráty Ruska na Ukrajině od roku 2022 převyšují počet obětí ze všech jeho válek od roku 1945.
