Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij se hodlá právní cestou bránit proti tomu, že ho česká vláda nedávno zařadila na národní sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Deníku N prostřednictvím svého advokáta sdělil, že jeho právníci už připravují žalobu.
Kabinet Petra Fialy (ODS) koncem března rozšířil sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Kromě Marčevského, který podle Deníku N v posledním roce žil v Česku, jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci a negativně ovlivnit bezpečnost země i Evropské unie, řekl minulý týden po jednání vlády novinářům premiér Fiala. Marčevskij s Medvědčukem se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu, uvedl Deník N.
Marčevskij se hodlá proti zařazení na sankční seznam právně bránit. „Sankce, které proti mně zavedla vláda České republiky, jsou nespravedlivé, nezákonné a mám v úmyslu rozhodnutí právně napadnout,“ napsal Marčevskij v prohlášení, které Deníku N poslal přes svého advokáta Leonida Kušnarenka. „Do politických intrik se nechystám zapojit, a ani nechci. Sankce považuji za chybné a neopodstatněné. Budou v budoucnu napadeny a jsem si jist, že je soud zruší,“ sdělil s tím, že jeho právníci už žalobu připravují.
Čečenec Aschab Uspanov, kterého ruská policie zadržela v noci po teroristickém útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy, přišel o život na policejní strážnici. Pravděpodobně jej umučili, napsal dnes s odvoláním na informace ze sociálních sítí ruský zpravodajský portál Novaja gazeta Jevropa. Na sociální síti se objevily záběry zachycující tělo se zjevnými stopami bití. Bezpečnostní složky se dosud k případu nevyjádřily, dodal portál, který působí z lotyšského exilu.
Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Až dosud se deset obviněných se ocitlo před soudem, který je vzal do vazby. Čtyři předpokládaní útočníci byli před soud podle médií předvedeni se zjevnými stopami mučení, k čemuž se mluvčí Kremlu odmítl vyjádřit. Umučený Čečenec možná byl podle portálu právě jedenáctým podezřelým.
O tom, že Uspanov zemřel na policejní strážnici několik hodin po zatčení, informoval také server Agenstvo. Tomu smrt svého syna oznámila Taisa Uspanovová. Podle její verze Uspanova zadrželi policisté, když byl na cestě k manželce, které ještě dvakrát zavolal mobilem. Podruhé ji žádal, aby za ním přijela na policii, a uvedl, že byl na policisty hrubý. Když žena za dvě hodiny přijela, policisté jí řekli, že její muž „už není“. Když se divila, jak je to možné, když s ním před chvíli hovořila, policista podle Uspanovovy matky odvětil: „Hovořilas, ale už nebudeš.“
Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.
Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.
V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.
