Ruský aktivista o podezřelých úmrtích oligarchů: Je to hnízdo zmijí, které bojují o peníze
Za poslední měsíce zemřela za podezřelých okolností řada bohatých Rusů. Ačkoliv šlo podle oficiálních verzí o nehody, sebevraždy či vraždy ze žárlivosti, množí se hlasy, že se ve skutečnosti jedná o boj o ztenčující se finanční toky. To podle Daily Mail tvrdí i Bill Browder, který v Rusku vedl investiční fond, jehož právník Serger Magnitskij byl po upozornění na zločinné machinace státních orgánů ve vězení umučen k smrti. Browder to prohlásil před středečním předáváním Magnitského cen, kterou letos obdržel i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
39letý Ivan Pechorin, ředitel Korporace vývoje dálného východu a Arktidy v září spadl přes palubu své jachty; Pavel Pčelnikov (52), PR manažer ruské manažer železniční společnosti Digital Logistics, která je společností ruských železnic a zaměřuje se na nákladní dopravu, byl ten stejný měsíc nalezen zastřelený ve svém bytě v Moskvě, což policie označila jako sebevraždu; a stejně tak i smrt Alexnadera Tyjulakova (61), vysokého představitele ruského Gazpromu, který byl nalezen oběšený ve svém domě v ruském hlavním městě.
To jsou pouze poslední z řady podezřelých úmrtí ruských úředníků, oligarchů a podnikatelů, kteří všichni zemřeli za podezřelých okolností od začátku invaze na Ukrajině. Ačkoliv oficiálně jsou všechna tyto úmrtí označována jako nehody, sebevražda či vraždy ze žárlivosti, jejich frekvence a okolnosti vzbuzují podezření, že někteří z nich byli ve skutečnosti zavražděni.
„Je to hnízdo zmijí“
To si myslí i Bill Browder, ředitel investičního fondu Hermitage Capital, který byl v jednu dobu největším zahraničním investičním fondem v Rusku. V roce 2007 však byly jeho firmy ruskými úřady ukradeny a právník Sergej Magnitskij, který na miliardové machinace upozornil, byl následně vzat do vazby na základě smyšlených obvinění a po roce ve vězení utýrán k smrti. V reakci na to pak některé západní země přijaly tzv. Magnitského zákon, který uvaluje sankce na ruské činitele zodpovědné za porušování lidských práv.
„Co vidíme, je hnízdo zmijí, které bojují o zdroje, peníze a moc, zatímco ruská ekonomika padá,“ řekl Browder ve středu před udílením každoročních Magnitského cen za lidská práva, kterými Browder a jeho organizace oceňuje statečné novináře, politiky a aktivisty v oblasti lidských práv. V minulosti ji obdrželi například bývalý americký prezidentský kandidát John McCain, zavražděný ruský opoziční aktivista Sergej Němcov či taktéž zavražděný saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží, ve středu ji pak v Londýně převzal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Tito lidé nejsou oligarchové per se, ale jsou to lidé, kteří sedí na pozicích, kde mají nějakou autoritu na důležitým peněžními proudy – zejména v oblasti ropy a plynu,“ řekl dále Browder. Sankce podle něj Rusko výrazně zasáhly a zmenšily tak ruskou ekonomiku, všichni se ale zároveň snaží své osobní finanční toky udržet na úrovni jako před válkou. „Nyní se tak všichni dívají, jak by šel koláč přerozdělit,“ uvedl.
Mnoho lidí je tak podle Browdera nyní postaveno před nemožnou volbu. „Pokud teď tedy někdo sedí nad peněžním proudem, který k někomu směřuje, a najednou přijde nějaký tvrdší, bezohlednější člověk a řekne: ‚Musíš to posílat nám‘ – tak ta osoba, která o tom rozhoduje, bude zabita buď tím, od koho to odkloní, nebo tím, ke komu to neodkloní.“
Ušetřeny nejsou ani rodiny
Jak zmíněno v úvodu, podezřelých smrtí lidí spojených s důležitými ruskými firmami proběhlo od začátku invaze na Ukrajinu mnoho. Miliardář Alexander Subbotin byl například nalezen mrtev poté, co si údajně byl pro radu u šamana, po čemž měl být podle jedné z teorií otráven jedovatou ropuchou, zatímco vysoký představitel Gazpromu Leonid Šulman byl nalezen s několika bodnými ranami ve své koupelně.
Hned dva milionáři, Vladislav Avajev a Sergej Protosenja, pak byli nalezeni společně se svými rodinami mrtví poté, co údajně měli zavraždit své manželky a dcery, zatímco Jevgenij Palant měl být naopak podle médií zabit svou manželkou poté, co jí oznámil, že ji opouští.
Ačkoliv tento seznam zdaleka není kompletní a bohatí Rusové v posledních měsících umírají s nebývalou frekvencí, Browder odmítl, že by tato úmrtí mohla být známkou slabosti prezidenta Putina a jeho neschopnosti zabíjení zastavit. „Je to hromada chamtivých bastardů, kteří bojují o peníze a umírají pro ně,“ prohlásil.
Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).
Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.
Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.
Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d’affaires předvolalo už ve středu.
Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d’affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.
Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise (EK) předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Ten vyjádření ministerského předsedy na tiskové konferenci nekomentoval.
Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.
„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
