„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.
Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.
Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.
Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.
V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu a horní patro léčebny pro pacienty s tuberkulózou. Starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov informoval o jednom mrtvém. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti na telegramu o této oběti neinformuje, uvádí ale, že zraněných je 14 lidí. Záchranáři dále pátrají po dvou lidech v poškozené léčebně.
