„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Prezident Petr Pavel na sociálních sítích zveřejnil fotografie z jednání v rámci summitu NATO. Hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem, soukromou schůzku měl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
NATO každým rokem silnější. 32 států na summitu dnes přijalo opatření, která učiní NATO ještě odolnější. Všichni členové Severoatlantické aliance odsouhlasili další podporu Ukrajiny, která zajistí dlouhodobou pomoc pro napadenou zemi a předvídatelný plán zásobování od členských… pic.twitter.com/SdHfKJNWbU
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 10, 2024
Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.
Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.
