Polsko zasáhla raketa: Dva mrtví! Výbuch způsobila ukrajinská střela, potvrdil polský prezident
Raketu, která v úterý zasáhla obec na východě Polska poblíž ukrajinských hranic, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, uvedl dnes podle agentury Reuters polský prezident Andrzej Duda. Podle polského prezidenta nic nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Ukrajina se v úterý bránila masivním ruským útokům na energetickou infrastrukturu, které byly podle Kyjeva nejrozsáhlejší od začátku války.
Polské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že ve vsi Przewodów na východě země nedaleko hranic s Ukrajinou dopadla raketa vyrobená v Rusku, zemřeli při tom dva lidé. Nespecifikovalo, kdo raketu vystřelil.
Podle zdroje agentury Reuters ze Severoatlantické aliance řekl dnes americký prezident Joe Biden na jednání zástupců G7 a NATO, že výbuch způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany. Již dříve Biden řekl, že vzhledem ke trajektorii střely je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska.
Výbuch rakety ruského typu
Bidenův komentář stojí v rozporu s úterními informacemi vysoce postaveného představitele amerických zpravodajských služeb, který agentuře AP řekl, že hranice Polska překročily ruské rakety.
Mluvčí polské vlády později oznámil, že země zvýší pohotovost mimo jiné u některých vojenských jednotek. Premiér Mateusz Morawiecki a prezident Andrzej Duda v reakci svolali bezpečnostní radu státu.
„Střela, která dopadla na polské území, byla pravděpodobně ruským výrobkem ze 70. let. Nemáme ale žádné důkazy, že byla vypálena z Ruska. Je vysoce pravděpodobné, že patřila ukrajinským obranným silám,“ citovala prezidenta Dudu polská tisková agentura PAP. Duda podle agentury Reuters dodal, že patrně šlo o protiletadlovou raketu S-300.
Radio Zet informuje o tom, že polské letectvo uvedlo do pohotovosti stíhačky umístěné v obci Tomaszów Lubelski. Na místo útoku zamířili zástupci polské armády a policie, přijel tam lublinský vojvoda, v regionu ale platí informační embargo.
Podle deníku Gazeta Wyborcza během exploze zemřel zemědělec a brigádník, který na farmu vezl kukuřici. Výbuch poškodil místní cihlovou budovu, v okolí se mají nacházet trosky rakety.
Aktivace článku 4 nebude třeba?
Severoatlantická aliance sleduje situaci ohledně dvou výbuchů v Polsku a vede konzultace s členskými státy, sdělil šéf NATO Jens Stoltenberg po telefonátu s polským prezidentem Dudou. Dodal, že je důležité, aby byla všechna fakta ověřena.
Varšava stále zvažuje možnost aktivování článku 4 Severoatlantické smlouvy, ale zdá se, že to nakonec možná nebude potřeba, sdělil polský premiér Morawiecki, který vystoupil na stejné tiskové konferenci jako Duda. Aktivace článku by znamenala, že členové NATO by zahájili formální konzultace, na nichž by projednali, zda existuje pro Polsko hrozba a jakým způsobem jí lze čelit.
Duda byl ohledně původu střely opatrnější než polské ministerstvo zahraničí a uvedl, že úřady zatím s jistotou neví, kdo ji odpálil ani kde byla vyrobena, podotkla dříve AP. Uvedl, že byla „s největší pravděpodobností“ zkonstruována v Rusku, ale tato informace se ověřuje. Moskva už dříve své zapojení popřela.
Maďarský premiér Viktor Orbán také svolal bezpečnostní radu státu, uvedl zástupce maďarské vlády Zoltan Kovacs. Jednak kvůli incidentu v Polsku, jednak kvůli zastaveným dodávkám ropy ropovodem Družba, který vede i do Česka. Ten pozastavil činnost poté, co byl během útoků na Ukrajině poškozen transformátor.
Zelenskyj: Je to ruský vzkaz G20
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že Polsko zasáhly ruské rakety a situaci označil za „významnou eskalaci“ konfliktu, který letos rozpoutalo Rusko.
Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes řekl, že za jakékoli „incidenty s raketami“ nese odpovědnost Rusko, které masivně útočí na Ukrajinu.
Úterní výbuch rakety na východě Polska není nic jiného než vzkaz, který Rusko adresuje summitu skupiny G20, řekl ve středu podle agentury AFP představitelům zemí G20 ve videoprojevu Zelenskyj.
Ukrajina nyní žádá Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování úterního incidentu. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo přístup na místo, kam střela dopadla. „Jestli to bylo (způsobeno) zapojením naší protivzdušné obrany, tak chci (vidět) důkazy. Pokud ten úlomek zabil lidi, pak je nutné se omluvit. Ale nejdřív je třeba vyšetřování a přístup k údajům,“ prohlásil Zelenskyj.
Rusové: Snaha vyvolat další světovou válku
Raketa, která v úterý zasáhla Polsko, je snahou Západu posunout se k další světové válce. Prohlásil to ve středu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, kterého citovala agentura Reuters.
Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij, podle nějž jde o snahu vyprovokovat přímý střet mezi Ruskem a NATO. „Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět,“ napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.
Spekulovali o zbloudilých střelách
Původně se přitom spekulovalo, že raketu odpálili Rusové. Polský generál Stanislaw Koziej portálu onet.pl řekl, že předpokládá, že Rusko nechtělo zaútočit na území NATO, ale že používá stále méně přesné rakety.
Generál Mieczyslaw Bieniek řekl, že situace je vážná, protože zemřeli dva lidé. „Jsem silně přesvědčen o tom, že šlo o zbloudilé střely, které dopadly na naše území,“ uvedl v televizi TVN24. Dodal, že na ukrajinské straně hranice je důležitý železniční uzel a že možná ten se Rusové snažili zasáhnout.
Estonské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je v případě potřeby připraveno „bránit každý centimetr území NATO“. Polsku vyjádřilo solidaritu. Ochotu bránit území aliance v reakci na exploze vyjádřil i litevský prezident Gitanas Nausėda.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) Česku podobný útok nehrozí. „Zcela bezpečně se ovšem budeme moci cítit teprve tehdy, až se Rusko stáhne z Ukrajiny. Stojíme za Ukrajinou. Stojíme za Polskem,“ uvedl.
Slovenský premiér Eduard Heger na twitteru napsal, že ho zprávy o explozích ve východopolském Przewodówě velmi znepokojily. Polskému premiérovi Mateuszovi Morawieckému vyjádřil solidaritu a plnou podporu. „Situaci budeme konzultovat s Polskem a dalšími spojenci,“ dodal. Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě musí Rusko vysvětlit, co se stalo. „Ruská lehkovážnost se vymyká zpod kontroly,“ uvedl.
Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle ukrajinských vzdušných sil překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Podle Ukrajiny jich dnes bylo více než 100. Rakety dopadly také na město Kovel v severozápadním cípu Ukrajiny nedaleko hranice s Polskem a Běloruskem, píše Onet.pl.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být zavedeny ukamžitě, „bez čekání na konec bojů“, prohlásil 5. září na Ekonomickém fóru v Cernobbio prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala italská televizní stanice Rai.
Jeho prohlášení navazuje na summit tzv. „Koalice ochotných“, který se konal 4. září. Zelenskyj a evropští lídři diskutovali o plánech na vytvoření mnohonárodních ujišťovacích sil a závazcích v oblasti zbraní, logistiky a výcviku na ochranu Ukrajiny před budoucí ruskou agresí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.
Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.
Zelenskyj dnes podle Reuters mezitím řekl, že se na Ukrajině vedle Fica setká s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, a potvrdil, že v plánu jsou jednání o problematice energetiky. Také podle úřadu slovenské vlády bude jedním z hlavních témat dnešních rozhovorů Fica a Zelenského energetická infrastruktura.
Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.
„I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet,“ uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné „dočasné opatření“. Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.
