Na Ukrajinu dopadlo 100 ruských raket: Útoky zastavily i dodávky ropy Družbou do Česka, tvrdí Maďarsko
Rusko při nové vlně vzdušných útoků vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. V Kyjevě byly zasaženy dva obytné domy, sdělil starosta města Vitalij Kličko na sociální síti Telegram. Několik raket podle něj nad městem sestřelila protivzdušná obrana. Řada měst včetně Charkova na východě země, ale i Lvova a Rivne v západní části Ukrajiny hlásí výpadky proudu. Celkem je podle ukrajinské vlády bez proudu 7 milionů domácností. Maďarská média uvádějí, že Dodávky ropovodem Družba, mimo jiné do Česka, byly dočasně pozastaveny po zásahu transformátoru na Ukrajině ruskou raketou, uvádí maďarská média.
Dnešní vzdušné útoky na Ukrajinu jsou rozsáhlejší než ty z 10. října, kdy Ukrajinci zaznamenali 84 raketových útoků, uvedl podle agentury Ukrinform mluvčí ukrajinských vzdušných sil. Rusko podle něj dnes na sousední zemi vyslalo okolo 100 raket. Moskva na začátku října podnikla rozsáhlé útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, tehdy to byl jeden z největších úderů od prvních měsíců invaze.
V Kyjevě byly zasaženy dva obytné domy, sdělil starosta města Kličko na telegramu. Později uvedl, že v jednom z domů bylo nalezeno tělo. Na místě pokračují záchranné práce. Informace o případných obětech nebo zraněných v Kyjevě budou upřesněny, uvedlo vedení města. Na záběrech z hlavního města, které zveřejnil Tymošenko, je vidět hořící pětipodlažní dům.
Útočili na kritickou infrastrukturu
Ruské síly na řadě míst na Ukrajině zasáhly objekty kritické infrastruktury. Hlásí je představitelé Charkova, Lvova, Rivne, Žytomyru, Poltavy nebo Sumské a Chmelnycké oblasti, shrnuje zpravodajský portál Meduza.
Podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka je energetická situace po útocích na Ukrajině kritická. Ukrajinskou společnost Ukrenerho podle něj útoky donutily nouzově odpojit část země od sítě. Polovina odběratelů v Kyjevě je bez elektřiny, uvedl Kličko. Podobně ve Lvově nemá elektřinu 80 procent města, výpadek postihl i dodávky teplé vody.
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko řekl, že dnešní ruské ostřelování je nejrozsáhlejším útokem na ukrajinskou energetickou infrastrukturu od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
Výzva k útěku do krytů
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak útok označil za ruskou odpověď na silný projev prezidenta Volodymyra Zelenského k účastníkům summitu G20 na Bali. „Někdo si doopravdy myslí, že Kreml chce mír? Kreml chce poslušnost. Ale teroristé na konec vždy prohrají,“ napsal Jermak na twitteru.
Zprávy o explozích dnes přišly prakticky z celé Ukrajiny. Na řadě míst včetně Černihivské a Sumské oblasti na severu země nebo v Oděské oblasti na jihu byla aktivována protivzdušná obrana. V pohotovosti byly například také Mykolajivská nebo Záporožská oblast na jihu, jejichž představitelé obyvatele vyzvali, aby se kvůli nebezpečí ruských raketových útoků schovali do krytů. „V žádném případě neposílejte fotografie nebo videa zásahů, činnosti sil protivzdušné obrany nebo rozmístění a přesunů vojsk. Raketový útok pokračuje. Zůstávejte v krytech nebo na jiných bezpečných místech,“ apeloval na obyvatele Černihivské oblasti předseda tamní správy Vjačeslav Čaus. Podobné varování vydal šéf vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul, podle něhož Rusové zaútočili střelami s plochou dráhou letu Ch-101.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
