Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrsky oznámil, že cestoval do oblasti Pokrovsku a hovořil s veliteli. „Pokrovský směr zůstává hlavním ohniskem nepřátelské ofenzívy. Zde je zaznamenán největší počet denních nepřátelských útoků a zde je soustředěna značná část jejich sil operujících na Ukrajině. Nepřítel se zejména snaží využít nepříznivých povětrnostních podmínek,“ napsal Syrskyj na facebooku.
Podle něj pokračují neustálé boje na přístupech k Pokrovsku a v jeho zástavbě s malými ruskými útočnými pěchotními skupinami a méně často dochází k ničení lehké nepřátelské techniky. Podle Syrského ukrajinští vojáci dělají vše pro to, aby zabránili pohybu a konsolidaci ruských vojsk.
„O ruské kontrole nad městem Pokrovsk ani o operačním obklíčení Ukrajinských obranných sil není řeč. Boj pokračuje!“ dodal Syrskyj.
„Informace o kapitulaci 25 vojáků z 38. brigády námořní pěchoty jsou falešné,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny ve svém prohlášení na síti X. Ruské propagandistické telegramové kanály dříve šířily video, na kterém se muži ve vojenských uniformách představují jako ukrajinští mariňáci a „přiznávají“, že se vzdali.
38. samostatná brigáda námořní pěchoty tuto informaci oficiálně popřela. „Jména a osoby uvedené v těchto materiálech nepatří k brigádě a nikdy v jejích jednotkách nesloužily. V uvedené oblasti neexistuje jediný potvrzený případ dobrovolné kapitulace vojáků z 38. samostatné brigády námořní pěchoty,“ cituje prohlášení brigády ukrajinský list gazeta.ua.
Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.
Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.
