Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
Nový plán vojenských zakázek Německa, který získal web POLITICO, ukazuje, že Berlín se zaměří především na evropský průmysl, přičemž pouze 8 procent nákupů půjde na americké zbraně.
To je rána pro Donalda Trumpa, který vyvíjel tlak na evropské země, aby pokračovaly v nákupu amerických zbraní navzdory geopolitickým nepokojům vycházejícím z Bílého domu.
Z plánu nákupů vyplývá, že Německo se chystá v příštím roce prosadit zakázky v hodnotě téměř 83 miliard eur. Seznam, který byl sestaven pro rozpočtový výbor německého parlamentu, podrobně uvádí 154 významných nákupů v oblasti obrany v období od září 2025 do prosince 2026.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva.
Šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov uvedl, že město Záporoží utrpělo šest zásahů leteckými pumami FAB. Zasaženy byly podle něj obytné domy i průmyslové objekty.
Podle předsedy vojenské správy severoukrajinského města Černihiv Dmytra Bryžynského se městem v pondělí večer ozvaly nejméně dva výbuchy. „Nepřítel útočí na jeden z objektů kritické infrastruktury,“ napsal na Telegramu s tím, že útok si předběžně nevyžádal žádné oběti.
