Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise (EK) nyní připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření, představen by mohl být v příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale také finančních služeb.
„Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů.
V neděli večer budovu kabinetu ministrů v Kyjevě nezasáhl útočný dron, ale řízená střela Iskander, tvrdí Defense Express s odvoláním na své zdroje.
Hlavice rakety o hmotnosti 450 kg nevybuchla. Požár v horních patrech budovy byl způsoben vznícením paliva z nádrží rakety, píší noviny.
Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernovová, která spolu s dalšími diplomaty navštívila poškozenou budovu, na Facebooku také napsala , že budovu kabinetu ministrů zasáhl raketový systém Iskander .
„Byly nám ukázány působivé fragmenty samotné rakety,“ napsala.
Ruské ministerstvo obrany útok na kabinet ministrů nepotvrdilo. Ministerstvo tvrdí, že cílily pouze na vojenské objekty a průmyslové podniky.
Imperialistický plán ruského prezidenta Vladimira Putina by dobytím Ukrajiny neskončil, ale začal. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl kancléř Friedrich Merz. Ukrajina podle něj v každodenním boji proti ruské agresi chrání i evropskou svobodu. Válka přitom může podle Merze trvat ještě dlouho.
„Putinův imperialistický plán by dobytím Ukrajiny neskončil, ale teprve by začal,“ řekl velvyslaneckému sboru na setkání na ministerstvu zahraničí v Berlíně Merz. Evropa si podle něj dobře uvědomuje, že Ukrajina bojuje i za její svobodu, a proto ji také v jejím boji podporuje. Válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí v únoru 2022, podle Merze může bohužel „trvat ještě dlouho“.
