Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.
„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.
Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.
Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.
Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Gazprom bude podle svého šéfa Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.
