Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Rus, kterého česká cizinecká policie zadržela na ruzyňském letišti na základě německého zatykače, je už v Německu. Policisté to dnes uvedli na síti X. Muže, jemuž hrozí až 15 let vězení za drogovou trestnou činnost, odhalili policisté díky databázi otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Německým kolegům jej předali ve středu v centru policejní a celní spolupráce v Petrovicích v Ústeckém kraji.
„K zadržení hledané osoby došlo na základě lustrace otisků prstů v Schengenském informačním systému na pražském letišti. Je to první případ, kdy se nám právě díky otiskům v této databázi podařilo zadržet mezinárodně hledanou osobu,“ sdělil Michael Weiss z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. „Doufáme, že rozšířením dotazů podle otisků prstů v SIS budeme ještě lépe bojovat proti zločincům,“ doplnil.
Zadržený Rus pobýval v Evropě nelegálně přes deset let. Z pražského letiště se snažil pod falešnou identitou odcestovat do Uzbekistánu. Při letištní kontrole se ale podle policie choval podezřele a předložil náhradní ruský doklad, který vydává velvyslanectví v případě ztráty cestovního pasu. Na dokumentu nebyl žádný druh víza, které by muže opravňovalo k pobytu v EU. Policisté proto totožnost cizince ověřili v SIS a zjistili, že na něj Německo vydalo zatykač.
Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že uvalilo sankce na tři jednotky a 18 příslušníků a hackerů ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi nimi jsou osoby zapojené do útoku na divadlo v Mariupolu v roce 2022 a také lidé, kteří před útokem na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v roce 2018 sledovali jeho rodinu. Podle ministerstva jsou lidé spojovaní s GRU zodpovědní také za vlnu kybernetických útoků proti Evropě a jejím demokratickým institucím.
„Příslušníci GRU vedou kampaň s cílem destabilizovat Evropu, podkopat suverenitu Ukrajiny a ohrozit bezpečnost britských občanů,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko podle něj cílí na britská média, poskytovatele telekomunikačních služeb, politické instituce nebo energetickou infrastrukturu.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
