Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Polsko dokončilo jednání s jihokorejskou společností Hyundai Rotem o dodávce 180 tanků K2, v pořadí už druhé. Obě strany plánují v nejbližší době podepsat smlouvu, informovala dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na korejskou vládní agenturu, která má na starosti armádní zakázky. Celková hodnota kontraktu na 180 tanků podle odhadů agentury Jonhap činí přibližně 6,5 miliardy dolarů (136,3 miliardy Kč).
Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.
Diplomatická roztržka mezi Ázerbájdžánem a Ruskem pokračuje. Ministerstvo zahraničí v Baku si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby vyjádřilo nespokojenost s kroky Moskvy, které podle něj poškozují vztahy mezi zeměmi. Ruská diplomacie podle agentury Reuters vyzvala Baku k obnovení vztahů na úroveň odpovídající strategickému spojenectví. Vztahy mezi dvojicí států zhoršila smrt dvou Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí na svém webu uvedlo, že ruskému diplomatovi znovu vyjádřilo znepokojení nad smrtí dvou ázerbájdžánských krajanů při nedávném zatýkání v ruském Jekatěrinburgu, přičemž ruské vysvětlení je podle Baku v rozporu se stopami násilí na tělech dvojice mrtvých bratrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Příslušný prezidentův výnos dosud nebyl zveřejněn, poznamenal server Ukrajinska pravda. SBU také obvinila Berezovského, že úmyslně bránil tomu, aby ukrajinská pravoslavná církev dosáhla nezávislosti na moskevském patriarchátu a že o svém ruském občanství neuvědomil ukrajinské úřady.
