Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Za ostudu pro Slovensko a za plivanec do tváře spojencům v Evropské unii a NATO označili představitelé slovenské opozice návštěvu premiéra Roberta Fica v Moskvě u příležitosti dnešních oslav 80. výročí porážky nacistického Německa.
Opozice zváží, zda na Fica v této souvislosti nepodá trestní oznámení pro podezření z vlastizrady. Naprostá většina evropských představitelů na protest proti pokračující ruské agresi na Ukrajině do Moskvy nejela.
„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů. Samotná cesta do Moskvy je jedním z nejhorších momentů slovenské zahraniční politiky,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Slovenští opoziční politici, kteří dlouhodobě kritizují Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, už předem vyzývali Fica, aby do Moskvy neodjížděl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Lvově spolu s některými kolegy ze zemí Evropské unie uctil památku padlých obránců Ukrajiny. Lipavský se ve Lvově zúčastní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU, setkání s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou se zúčastní 17 ministrů, přítomný bude také šéf britské diplomacie David Lammy.
„Na Martově poli u Lyčakivského hřbitova jsme uctili památku padlých obránců Ukrajiny. Tam, kde se ještě před pár lety místní obyvatelé chodili opalovat, dnes přibývají hroby těch, kteří položili život za svobodu,“ napsal Lipavský na síti X. Ukrajina se už od února roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Setkání ministrů na Ukrajině se odehrává ve stejný den jako vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, konaná u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
„Zatímco (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský. Mezi hosty v Moskvě je slovenský premiér Robert Fico. „Zároveň dnes slavíme Den Evropy a ironické je, že ho Ukrajina začala slavit právě v tento den, 9. května, až po ruské invazi. Putin tedy dosáhl dvou věcí: rozšířil NATO a přiblížil Ukrajinu k Evropě,“ dodal.
Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla efektivně bránit a bude rovněž pokračovat v tlaku na Rusko, uvedl nový německý kancléř Friedrich Merz v Bruselu. Jestliže Rusko nepřistoupí na nabídku 30denního příměří, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, a nebude brát mírové rozhovory vážně, je Berlín připraven tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí ještě navýšit, dodal Merz.
„Stojíme pevně na straně Ukrajiny a budeme dělat všechno pro to, aby tato válka skončila co nejdřív,“ prohlásil německý kancléř po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Merz je na své první návštěvě Bruselu v roli šéfa spolkové vlády.
Již ve středu zamířil do Francie a následně do Polska, hovořil rovněž telefonicky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským.
„Prezident Trump mě seznámil s plánem 30denní příměří, i německá vláda si myslí, že je to správná cesta, kterou se vydat,“ prohlásil Merz. Moskvu vyzval, aby na navrhované příměří přistoupila. „Jestliže se tak nestane, nebudeme váhat v navýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ dodal. Ukrajina s americkým návrhem souhlasila, z Moskvy jasné pozitivní stanovisko nezaznělo.
