Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
„Těžká noc pro Dnipro,“ napsal dnes ráno na sociální síti šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Nepřítel podnikl masivní útok (drony) Šáhed na město. Zahynul třiapadesátiletý muž,“ uvedl činitel, podle něhož osmasedmdesátiletý člověk utrpěl zranění. „Většina škod je v soukromém sektoru. V některých částech oblastního centra vypukly požáry. Záchranáři je už zkrotili,“ dodal.
Ukrajinské úřady v noci na dnešek vydaly varování před hrozbou ruských vzdušných útoků po celém území státu, podle serveru Ukrajinska pravda tak učinily kvůli vzletu ruského letounu MiG-31K schopného nést nadzvukové střely Kinžal. Krátce před pátou hodinou ranní (před čtvrtou SELČ) úřad poplach odvolaly.
Zda Rusové střelou Kinžal zaútočili, není zatím z dostupných informací jasné. Jak poznamenala agentura Reuters, celkový rozsah ruského nočního útoku na Ukrajinu zatím není zřejmý. Ukrajinské letectvo v noci varovalo i před útoky ruských dronů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo likvidaci 34 ukrajinských dronů v noci na dnešek. Ukrajinské letectvo zatím bilanci ruských nočních útoků nezveřejnilo, v noci ovšem varovalo před hrozbou ruských útoků v řadě ukrajinských oblastí. Ukrajinští regionální činitelé už dříve informovali o ruských úderech na města Dnipro a Charkov, které si podle nich vyžádaly život jednoho člověka a dalších pět desítek lidí zranily.
Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval o útocích ruských bezpilotních letounů, které podle něj cílily na několik částí tohoto druhého největšího ukrajinského města, které leží v blízkosti hranic s Ruskem a terčem ruských úderů je pravidelně.
„V Charkově bylo zaznamenáno 16 úderů. Poškozeny jsou výškové budovy, rodinné domy, zdravotnické zařízení a civilní infrastruktura,“ napsal v úterý pozdě večer Terechov. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno uvedl, že večerní úder na Charkov zranil 45 lidí včetně dvou dětí a těhotné ženy.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad. Informovala o tom státní agentura TASS.
„Jejich slovo je pro mne zákonem. Uděláme to tak. Jakmile se vrátím do Moskvy, hned nechám připravit a podepíšu příslušný výnos, kterým se letišti přidělí název Stalingrad,“ odpověděl Putin na žádost, kterou mu předal gubernátor Andrej Bočarov.
