Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zadržela hlavního psychiatra ukrajinské armády, který je podle ní zároveň zástupcem šéfa ústřední vojenské komise, jež rozhoduje o způsobilosti ke službě v armádě. SBU muže podezírá z toho, že se od počátku ruské invaze do země nezákonně obohatil o více než milion dolarů (přes 24 milionů korun). Majetek podle ní nezmínil v příslušném přiznání a zapsal ho na příbuzné.
SBU identitu podezřelého nezveřejnila, podle serveru Ukrajinska pravda se jedná o Oleha Druze. Vyšetřování odhalilo, že v letech 2022 až 2024 koupil dům v Kyjevské oblasti, dva byty v Kyjevě, jeden byt v Oděse, dva pozemky v Kyjevské oblasti a čtyři vozy značky BMW a další věci, uvádí ve svém prohlášení ukrajinská tajná služba.
Ta dále tvrdí, že při domovních prohlídkách našla 152.000 dolarů (asi 3,7 milionu Kč) a 34.000 eur (přes 855.000 Kč) v hotovosti. Muže se chystá obvinit z nezákonného obohacování a poskytnutí nepravdivých informací v daňovém přiznání. Pokud by ho soud uznal vinným, hrozilo by mu až deset let vězení.
První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa po návratu do Bílého domu nebyly vůbec překvapivé, naopak jedná přesně tak, jak před volbami sliboval. ČTK to dnes řekl europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS), někdejší český ministr zahraničí a obrany a bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra.
Zdůraznil, že pro Evropany je klíčové udržet transatlantické spojení, k tomu ale podle něj kontinent potřebuje být atraktivní a „ne k smíchu“.
„Ano, bude důsledně sledovat americké zájmy, ale není to izolacionista,“ řekl Vondra o Trumpově politice. Ta podle něj bude vycházet z pozice síly a snahy si v nejistém světě s mocenskými ambicemi Číny, Ruska či Indie a se slábnoucím vlivem Západu vyjednat respekt. „Jeho zájmem je v případě Ameriky tento propad všeobecného respektu zastavit. To může nastat jen, když bude silná americká ekonomika. Trhy už pozitivně reagují,“ řekl.
Členové Trumpovy rozsáhlé rodiny zářili v módních outfitech na inauguraci prezidenta Trumpa. První dáma vynesla klobouk, který ovšem při ceremoniálu trochu zacláněl, ale uchvátila fantastickým hedvábným vlněným kabátem, tužkovou sukní i hedvábnou krepovou halenkou. To vše na míru ušité ručně a navíc v New Yorku. „Tradice prezidentské inaugurace ztělesňuje krásu americké demokracie a dnes jsme měli tu čest obléknout naši první dámu,“ řekl autor kabátu Adam Lippes americkému módnímu časopisu Vanity Fair.
„Oblečení paní Trumpové navrhli ti největší z amerických mistrů. Jsem velmi hrdý, že mohu takovou práci ukázat světu,“ dodal. Ostatně kromě elegantní Melanie uchvátila i Trumpova dcera Ivanka, jak je vidět i na videu přiloženém níže.
